Našeho prvního kocoura jsem čistě náhodou nalezla žadonit u našich dveří přesně před půl rokem. A i když jsem se s manželem pokoušela hledat původní majitele, nepodařilo se nám to a tak se stal právoplatným členem naší domácnosti. Zvíře v bytě jsem původně nechtěla, avšak tomu uhrančivému pohledu malého Toma, jak kocourka nazýváme, se jednoduše nedalo odolat. S Tomem tak do domu přibyla nejen nová krev a radost, kterou nám každý den dělá, nýbrž i dva prostorné kočičí stromy, které si Tom doslova a do písmene zamiloval.
Kočičí stromy pro libovolné množství kočiček
Kočičí stromy v antracitové barvě s masivní konstrukcí, jsou Tomovým věrným útočištěm každý den. Na stromy si chodí hrát, odpočívat a dokonce i jíst, což je u kočiček velmi pozoruhodné. Stromy totiž nabízejí celou řadu možností, jak na nich trávit volný čas. Tom má nejraději svůj milovaný domeček, do kterého skládá hlavu vždy, když chce být sám. Nemůže si vynachválit ovšem ani provaz, který je součástí stromu. V otočných jamkách si zase užije spoustu legrace a na odpočinkové ploše má po náročném dni klidný výhled na všechny své milované osoby v místnosti. Jelikož jsou navíc oba kočičí stromy dosti prostorné, může se na nich pohybovat hned několik kočiček najednou, což mého muže přivedlo k nápadu, že bychom si mohli pořídit ještě jednoho kocourka, který by se stal Tomovým parťákem.
Máme dalšího člena rodiny
Manžel vyslovil přání, že by bylo vhodné, abychom Tomovi pořídili ještě jednoho kamaráda. Zprvu jsem byla na rozpacích, ale když jsem se poté zadívala na dva kočičí stromy, na kterých se Tom doslova ztrácí a je mu nejspíše i smutno, souhlasila jsem. Od nového roku tak máme doma dalšího člena rodiny, kterému říkáme Sam. Tom se s ním velmi rád podělil o jeden kočičí strom a nyní na nich dovádí celé dny. Musím uznat, že nyní je naše domácnost zase o něco málo veselejší a druhý kočičí strom má svého nového majitele.
Čtenářka Pavla
