Dnes 10. února si již tradičně připomínáme Světový den luštěnin – svátek, který je věnován fazolím, čočce, hrachu i jejich příbuzným. Výhod luštěnin je přitom celá řada a týkají se dokonce nejen lidského těla a zdraví, ale také naší krajiny nebo domácí spíže. Podle zdravotníků by proto luštěniny měly být zařazeny do jídelníčku alespoň dvakrát týdně, u vegetariánů a veganů dokonce každý den.
„Luštěniny jsou energeticky velmi hodnotné, obsahují celou škálu prospěšných látek, od vysokého podílu proteinů, přes vlákninu, až po minerály a vitamíny skupiny B. Zároveň navíc obsahují jen minimum tuků (kromě sóji a arašídů) a jsou přirozeně bezlepkové, což řada lidí také ocení,“ vysvětluje MUDr. Marie Baszczynská, vedoucí diabetologické ambulance Nemocnice AGEL Český Těšín s tím, že luštěniny by měly být ideálně do jídelníčku zařazovány alespoň dvakrát týdně. V jídelníčku vegetariánů a veganů by pak měly mít své nezastupitelné místo denně.
Jejich hlavní výhody pro organismus jsou přitom značné – jsou zdrojem kvalitních bílkovin, mají nízký glykemický index a hodně vlákniny, snižují „špatný“ LDL cholesterol, snižují riziko vzniku cukrovky, zvyšují pocit sytosti a pomáhají s hubnutím.
Obecně jsou luštěniny symbolem zdravého životního stylu – pomáhají v boji s civilizačními onemocněními jako je obezita, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, prevence srdečních onemocnění a nádorových onemocnění. Zároveň jde o takzvané „Brainfood potraviny“, které představují stimulanty mozkových funkcí a pozitivně ovlivňují kognitivní funkce. Pro mnohé rozvojové země zároveň představují potravinové zabezpečení a výhodou je i jejich dlouhá trvanlivost.
Mezi luštěniny přitom patří nejen hrách, fazole či čočka. „Dále je to i cizrna či sója, ale také vikev (Vicia faba neboli bob obecný), podzemnice olejná (což jsou arašídy neboli Arachis hypogaea) či lupina (vlčí bob), z níž většina druhů je jedovatá, ale například lupina bílá se používá k produkci tofu, mouky, či jako náhražka kravského mléka,“ vyjmenovává lékařka s tím, že i přes širokou škálu možností je spotřeba luštěnin u nás stále velmi nízká, a to asi 2,7 kg na osobu za rok. Světový průměr je okolo 7 kg na osobu za rok a v některých zemích dosahuje i 20 kg na osobu za rok.
„Pokud lidem nechutná klasická česká hrachová kaše nebo čočka na husto, mohou samozřejmě luštěniny zařadit do jídelníčku daleko zajímavěji. Příklady jsou světově proslulá jídla jako je chilli con carne, hummus či falafel z cizrny, indické kari s luštěninou nebo čočkový dhál. Zajímavým oživením ale může být třeba i quiche z čočky, luštěninové pomazánky, luštěninový salát, fazolový guláš nebo luštěninové karbanátky,“ radí MUDr. Baszczynská s tím, že pro ty, kteří se obávají nadýmání, je skvělou alternativou například červená čočka, která se navíc nemusí namáčet a je nesmírně jednoduchá a rychlá na přípravu.
Předejít nadýmání však lze i prevencí, stačí si zajít pro vhodné přípravky do lékárny. „Nadýmání lze předejít preventivním užíváním probiotik v tekuté formě nebo ve formě kapslí. Probiotika obsahují živé mikroorganismy, které vytvářejí rovnováhu ve střevech a tím podporují zdravé trávení. Pokud však již vnímáte bolesti z nafouklého bříška, pomoci může fenyklový čaj nebo tablety s obsahem simethiconu. Tato látka se nevstřebává do těla, ale posbírá roztroušené bubliny ve střevech, které způsobují bolesti, a vyvede je ven. Proto chcete-li být beze strachu z nepříjemných projevů nadýmání například při pohybových aktivitách nebo lékařské prohlídce, užijte tabletu raději den dopředu,“ radí vedoucí Lékárny AGEL v Českém Těšíně PharmDr. Beata Szkutová.
Zajímavostí přitom je, že luštěniny jsou i výhodnou plodinou pro pěstování. Mají význam pro ekologické zemědělství – zlepšují úrodnost půdy tím, že váží dusík, jsou tedy využívány jako součást zeleného hnojiva. Produkce 1 kg luštěnin navíc spotřebuje pouze 1250 litrů vody, což je ve srovnání například s 1 kg hovězího masa desetkrát méně. Mimo to luštěninám nevadí ani méně úrodné či polosuché půdy.
Zdroj: Nemocnice Agel