Necenzurované paměti druhé ženy čítankového básníka Stanislava Kostky Neumanna jsou velmi překvapující sondou nejen do života S. K. Neumanna, ale i vhledem do duší básnických a literárních velikánů z počátku 20. století. Dozvídáme se o vlastnostech K. Tomana, podivné sebevraždě ženy Rudolfa Těsnohlídka či o milostných eskapádách Marie Majerové.
Tato vzpomínková kniha Boženy Neumannové byla publikována až po sametové revoluci, protože v době, kdy byla napsána, nebylo absolutně možné, aby byla publikována kvůli oslavné gloriole, která v dobách socialismu kol S. K. Neumanna panovala.
Neumann je zde zachycený jako básník, tvůrce a anarchista, ale mnohem zajímavější je pohled na jeho celkovou osobnost, kterou bych se nebála nazvat osobností psychopatickou. Pokud by někdo popisoval takovouto osobnost a zasadil do současného dobového a sociálního kontextu, určitě by se tato kniha skvěla podtitulem domácí násilí z rukou slavného muže.
Ano, Neumann dle vzpomínek jeho ženy svou ženu týral. Ženu i dítě fyzicky napadal.
„Přiběhl a zuře zlostí, začal v bytě vše rozbíjet, i okna a kde co bylo skleněného a porcelánového, že střepy létaly okolo hlavičky dítěte a já trnula hrůzou, kde jej rozdrtí, a nevěděla jsem, co mám dělat, abych jej zachránila. Nikdy jsem neviděla Bouřliváka tak ošklivě rozběsněného. Připadal mi najednou ne jako člověk, ale jako zrůda divoká, strašná, netvor vše ničící zabíjející.“
Jednalo se však hlavně převážně o psychické násilí. Dalším rysem jeho složité osobnosti byla absence jakékoliv odpovědnosti a spolehlivosti. Nezajímalo jej, z čeho jeho žena uživí společnou dceru či zaplatí nájem či živí jeho četné hosty, kteří se rodinou nechali vydržovat i několik týdnů bez jakéhokoliv příspěvku už tak chudé domácnosti. Většinu honorářů za publikované básně a články utratil se svými přáteli během jediného dne či týden. Milostné avantýry s jinými ženami také nebyly žádnou raritní událostí a nerozpakoval se platit ani prostitutkám.
„V zimě jsme byli odkázáni na naše tři pokoje. Můj druh více psával, ale bohužel to, co vydělal, považoval za svůj prospěch, o nás se finančně nestaral a vydělané peníze buď utratil za knížky, nebo v hospodách. Tak jsem byla odkázána na to, co mi dával můj otec.“
Silná kniha o silné ženě, která se několikrát svému Bouřlivákovi, jak mu říkala, pokusila vzepřít či od něj odejít a která s ním zažila mnoho bolesti, která byla jen zřídka vykoupena prchavými okamžiky lásky a štěstí. Trvalo ji mnoho let, než se oprostila od jeho vlivu.
Knihu doporučuji milovníků literatury, protože se dozví mnoho pikantností z života spisovatelů první poloviny 20. století, ale i těm, kdož mají rádi sondy do života rozháraných uměleckých lidí. Nečtěte ji Ti, kdož si chtějí uchovat iluze o osobnosti a životech slavných literátů.
Vydalo nakladatelství Host.
