Štítek: povídka Evy Tvrdé
Krásná neznámá
To léto bylo příliš horké a ta žena byla příliš krásná.
Moje jméno není důležité, můžete mi říkat třeba Honza Novák. Jsem bývalý polda, dvacet...
Pandořina skříňka (7)
Pečená kuřata provoněla kuchyň a Agáta se přistihla, že si prozpěvuje. Zarazila se. Na chvíli zapomněla na všechny starosti. Zůstala jen její kuchyň, kuřata, bramborová...
Pandořina skříňka (6)
Úterní ráno nasadilo Praze chaos. Doprava po Velikonocích vázla. Kupy odklizeného sněhu skličovaly a šedá obloha zatrhla jaru cokoliv slibovat. Agáta ukázněně postupovala v kolonách...
Pandořina skříňka (4)
Noční ticho cosi protnulo. Agáta se vyděšeně probudila a zalapala po dechu. Co se stalo? Špatný sen? Nepamatuje si… Rozsvítila světlo nad postelí. Všude...
Pandořina skříňka (1)
1
Cvak. Do Agátiny rozevřené dlaně dopadla desetikoruna. Agáta desetikorunu vsunula do kapsy a pevně uchopila nákupní tašku. Její unavený pohled se zastavil u skupiny...
Džem z jeřabin (11)
21 Hladinu poklidného života prvních důchodových let rozčeřil Václav. Přijel bez ohlášení koncem léta roku tisíc devět set sedmdesát dva se dvěma kufry a...
Džem z jeřabin (8)
15 Nevyhnutelnost. Jediné slovo, se kterým se mohla plně ztotožnit.
Stála spolu s Eduardem opřená o zábradlí před Národním muzeem, pozorovala velkoměstský ruch na Václavském náměstí...
Džem z jeřabin (5)
9 Marie seděla v kostelní lavici, naslouchala slovům kněze a cítila v zádech mráz. Zdálo se jí to, nebo opravdu mluví o ní a o Eduardovi?
Mladý...
Džem z jeřabin (4)
7 Řeka tiše plynula v horkém srpnovém odpoledni a voněla. Větvičky vrb a olší šuměly nad hladinou, propouštěly slunce k vodě a lámaly jeho ostrý svit...
Džem z jeřabin (3)
5 Václav výmluvně hleděl na buchty před sebou.
„Mám ti zabalit buchtu?“ zeptala se Marie.
Václav spokojeně přikývl.
Seděl na místě, na kterém před mnoha a mnoha...
