Pokračovací, podnětové nebo lucidní. Typů snů je celá řada, zároveň ale existuje velké množství faktorů, které je ovlivňují. Na spánek mohou mít totiž kromě aktuálního psychického rozpoložení vliv i jiné věci. Jak spánek a sny ovlivňuje takzvaná spánková hygiena či alkohol? A jak se do snů promítají okolní vůně, hudba, zvuky nebo momentální poloha, v níž člověk spí? Zajímavé odpovědi přináší následující text.
Základním atributem, který ovlivňuje celkový proces snění a jeho obsah, je kvalita spánku. Odborná veřejnost ji v tomto směru spojuje s takzvanou spánkovou hygienou – sadou pravidel a doporučení, jejichž dodržováním může kvalita spánku citelně vzrůst. Na prvním místě se často uvádí pravidelná doba odpočinku, jež by se měla pohybovat okolo osmi hodin. Pozornost je vhodné věnovat i samotné ložnici. Místnost, ve které se spí, by totiž měla být pravidelně větraná. Důležitý je přitom nejen přísun dostatku kyslíku, ale také teplota v místnosti. Pro spánek by se ideálně měla pohybovat okolo 17 °C. Navodit tyto podmínky však může být především v nadcházejících letních dnech a nocích obtížnější, místnost se totiž často větráním paradoxně ohřívá. Je tedy vhodné ji co nejlépe zastínit. „Nejúčinnější variantou je v tomto případě venkovní stínění, které zadrží tepelnou energii ještě před vstupem do interiéru. Pokud je navíc stínicí technika opatřená speciálními čidly, může automaticky regulovat přísun světla a tepla do místnosti už během dne a vytvořit tak pro spánek co nejlepší teplotní podmínky,“ uvádí Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, jež se zabývá produkcí stínicí techniky.
Výrazným faktorem, který ovlivňuje nejen kvalitu spánku, ale též sny, je konzumace návykových látek. U lidí bývá často zvykem dát si před spaním jednu či dvě skleničky alkoholu, zdůvodňují to přitom lepším usínáním. Ačkoliv alkohol opravdu tělo často utlumí, během spánku narušuje fáze, v nichž by mělo docházet k regeneraci organismu. Zvyšuje se tak kvůli němu i riziko probuzení. Podobně negativně působí rovněž kouření. Nikotin obsažený v tabákových výrobcích totiž organismus povzbuzuje. Naopak pozitivní vliv má na spánek mléko, které obsahuje aminokyselinu L-tryptofan, z níž tělo vyrábí melatonin, tedy hormon, jenž vytváří ideální podmínky pro spánek. Návykové látky se však mohou dostat i do samotných snů. Pokud totiž člověk přestává kouřit nebo se snaží omezit alkohol, zdá se mu o těchto věcech daleko častěji než normálně. „Při odvykání kouření se často klientům zdají sny o tom, že kouří. Podvědomí se tak vyrovnává se stresovým faktorem odvykání. Tyto sny se opakují, ale postupně s délkou odvykání odcházejí,“ říká psychoterapeutka Šárka Vávrová. Velmi podobný průběh pak mají i případy, kdy se lidé snaží například zhubnout – ve svých snech se častěji setkávají s jídlem, kterému se při změně svého jídelníčku snaží vyhnout.
Vůně květin či zvuky okolí
Jak ukazuje německá studie z roku 2008, na proces snění mají vliv i podněty zachycené čichovým ústrojím. Výzkumníci během ní testovali účinek růží a zkažených vajec na ženský spánek. Zatímco růže ženám navodily pozitivní sny, v případě vajíček si ženy stěžovaly, že nádech snů byl negativní. Podle odborníků to souvisí také s tím, že příjemné vůně se pozitivně projeví na lidské emoční stránce. Limbický mozkový systém totiž kromě schopnosti přijímat vůně a pachy přijímá též emoce, což se následně projevuje i ve snech.
Speciální význam u spánku mají také zvuky v okolí, ty se přitom často mohou prolnout i do samotného snu. Například zvuk tekoucího kohoutku se během snění může projevit jako vodopád. Do takzvaných snů v bdělém stavu, kdy je částečně stále zachováváno vědomí, se pak často monotónní zvuky z okolí přenášejí například v podobě jízdy vlakem. Studie z minulosti rovněž ukazují, že zvuky mohou sny a jejich podobu výrazně ovlivnit, například oblíbená hudba, která při spánku potichu hraje, může sen značně vylepšit. Obecně však platí, že pro nastolení co nejpřirozenějších snů je vhodná dostatečná izolace od okolních zvuků, především zvenčí. „Kromě kvalitních oken k tomu napomohou také venkovní rolety, které místnost nejen maximálně zastíní, ale i odizolují od okolních ruchů. Hladinu hluku dovedou snížit až o 16 dB,“ říká Lubomír Valenta.
Četné diskuze se vedou též ohledně poloh, v nichž lidé spí. Převládá názor, že nejkvalitnější odpočinek poskytuje spaní vleže na zádech, tuto polohu totiž tělo bere pro spánek jako nejpřirozenější. U spaní na břichu se názory poměrně rozcházejí. Zatímco někteří odborníci upozorňují na zvýšený tlak na orgány v těle, který při dlouhodobé praxi může bránit jejich správné činnosti, jiní upozorňují, že spaní na břichu je vhodné pro správné trávení. Pokud jde o vliv na samotné snění, průzkumy opakovaně ukazují, že kvůli zhoršeným možnostem dýchání dochází při spaní na břichu často ke snům, ve kterých se člověk dusí. V již zmíněné poloze na zádech pak naopak často dochází ke snům o volném pádu. Podle Šárky Vávrové se různé polohy při spaní projevují ve snech pouze tehdy, pokud se v nich tělo necítí dobře. „Poloha při spánku může ovlivňovat sny pouze v případě, že spíme nekomfortně v nějaké nepřirozené poloze, kde podvědomí vyhodnotí náš stav jako něco nepřirozeného. S tím může být spojen i sen,“ uzavírá psychoterapeutka.
