Kapr se salátem nebyla vždy vánoční klasika. Co dříve nechybělo na štědrovečerním stole?

Zdroj: Pixabay.com

Štědrý večer se nezadržitelně blíží, a tak další vánoční zvyk věnujeme tomuto kouzelnému času. Víte, proč se v tento den drží adventní půst? A věděli jste, že kapr se salátem nebyl vždy součástí štědrovečerní hostiny?

Reklama

Na Štědrý den přináší dárky Ježíšek

Štědrý den je 24. prosince. Štědrý den je liturgicky označován jako vigilie, tedy předvečer slavnosti, neboť těsně souvisí s následujícím svátkem Narození Páně – Božím hodem vánočním, dnem narození Ježíška. Byl to den půstu a rodiče dětem slibovali, že pokud půst dodrží, uvidí zlaté prasátko.

Adventní půst končil na Štědrý večer s východem první hvězdy a tehdy zasedla rodina ke slavnostní večeři. Večeře měla několik chodů a tradiční česká jídla byla jiná, než jak je známe dnes. Na stole byla hrachová nebo čočková polévka, pukance s mákem a medem, kuba, hubník, což byl nákyp s houbami a další jídla. Tradiční český kapr se stal pokrmem vánočních tabulí až v 19. století. Štědrý den si už ani nedokážeme představit bez vánočních dárků pod vánočním stromkem, které nám přináší Ježíšek.

Štědrý den v lidové pranostice:

  • Na Adama a Evu čekejte oblevu.
  • Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude úrodný rok a mnoho medu.
  • Je-ji na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
  • Padá-li na Štědrý den sníh, urodí se len.
  • Je-li na Štědrý den večer jasno, urodí se hrách.
  • Leží-li o Štědrém večeru sníh na stromech, bude hojně ovoce.

autor: Jiří Glet

Reklama