Když se na samotném konci loňského roku objevily v médiích první zprávy o viru, který se objevil v čínském městě Wu-chan, nevěnoval tomu u nás téměř nikdo žádnou vekou pozornost. Ani v lednu a únoru, kdy epidemie zasáhla velkou část Číny to většinu lidí u nás příliš nevzrušovalo – přece jenom Čína je hodně daleko a málokdo čekal, že by virus mohl přijít až k nám.
Situace se ale dramaticky změnila začátkem března, kdy se u nás objevil první případ pozitivně testovaného člověka na koronavirus. Pak už události nabraly rychlý spád – počet potvrzených nakažených začal rychle stoupat, vláda vyhlásila nouzový stav a karanténu a přišla řada nepříjemných opatření. Kromě povinného nošení roušek se jedná zejména o uzavření většiny obchodů a restaurací a v podstatě výrazné omezení svobod lidí. Život v Česku se do značné míry zastavil a my jsme se zeptali několika lidí z různých demografických skupin, jak aktuální stav prožívají, co je trápí a jak to vidí do budoucna.
Mám starost o budoucnost naší firmy, říká Pavel z Přerova
Pavel (45) z Přerova je majitelem velkého podniku, který dodává nápoje do podniků po celé republice. Vzhledem k uzavření restaurací mu extrémně klesly tržby a Pavel se tak oprávněně obává o svoji budoucnost: „Ze začátku jsem si říkal, že ty dva týdny to v pohodě zvládneme, ale hospody a restaurace jsou zavřeny už víc než měsíc a naše ztráty jsou tak obrovské. Věřím, že vláda co nejdřív umožní jednotlivé podniky otevřít, protože bude-li to trvat ještě měsíc nebo dva, hrozí mi zcela reálně krach. Doufám, že k tomu nedojde, protože doposud bylo moje podnikání úspěšné. Vládní opatření na pomoc podnikatelům jsou podle mě zcela nedostatečná, myslím, že v tomto vláda naprosto selhala“ domnívá se Pavel. My mu jen můžeme držet palce, ať vše dobře dopadne a jeho podnikání se zase naplno rozjede.
Chybí mi vnoučata a rodina – stýská si Františka z Ústí nad Labem
Paní Františka z Ústí nad Labem loni oslavila svoje životní jubileum – bylo jí krásných 70 let. Oslavy se zúčastnila celá rodina, kdyby ale narozeniny slavila nyní, asi by moc veselé nebyly. Kvůli jejímu věku patří mezi ty nejvíce ohrožené skupiny a tak raději skoro ani nevychází ven. Stejně tak k ní nechodí na návštěvy rodina, aby ji nemohli nakazit, pokud by náhodou koronavirus měli. „Je to pro mě hodně těžké, byla jsem zvyklá na častý kontakt s rodinou, hodně mi chybí hlavně vnoučata. S rodinou si ale denně voláme přes mobil a naučila jsem se dokonce používat i Skype. Jinak finančně se mě krize nijak nedotkla, důchod mi chodí pořád stejný – jen ta sociální izolace je pro mě nepříjemná“ uzavírá paní Františka. Důchodci patří jednoznačně mezi nejohroženější skupiny obyvatel a tak její přístup (i její rodiny) musíme pochválit.
Patrik je rád, že nemusí do školy, chybí mu ale jeho kamarádi
Patrikovi z Prahy je 12 a chodí na základní školu v Praze. Asi moc nepřekvapí, že současný stav mu vlastně celkem vyhovuje: „Pro mě je super, že nemusím chodit do školy. Hlavně mám radost, že nemusím ráno vstávat a ani mě nečekají žádné písemky ani zkoušky. Učitelé nám sice posílají domácí úkoly mailem, ale celkově je to docela pohoda. Akorát mi docela chybí kámoši, to je na tom koronaviru pro mě asi nejhorší.“ Aktuální situace je taková, že se plánuje znovuotevření škol ve druhé půlce května, ale zatím není nic jisté – sílí hlasy, aby už školy do konce června zůstaly zavřeny a tak se možná i Patrik bude muset do školy vrátit zase až v září.
Bojím se, že přijdu o svou práci, strachuje se Monika z Blanska
Zcela jiné starosti má prodavačka Monika (58) z Blanska. Pracuje tam v menším obchůdku s oděvy a už více než měsíc tak nemůže chodit do práce. Jde navíc pouze o malý obchod, takže následky takto dlouhé pauzy pro něj mohou být smrtící. „Mám strach, že obchod zkrachuje a majitel ho prostě definitivně zavře. Vůbec nevím, co pak budu dělat – tady v Blansku zas tolik práce není a hlavně – v mém věku už se zaměstnání nehledá tak snadno. Zatím naštěstí peníze mám, ale situace už začíná být dost vážná.“ Podobných případů jsou po celé zemi tisíce – je jasné, že mnoho lidí o svoji práci přijde, obchodů a jiných podniků se krize nesporně zásadně dotkne.
Musel jsem si vzít brigádu, jinak bych to neutáhl, popisuje hokejista Lukáš
Velkou ránou byl nouzový stav a karanténa také pro řadu sportovců. Těm skončila sezóna předčasně a jejich kluby se dostaly do těžké – někdy až kritické – finanční situace. Nejinak tomu bylo i u nejmenovaného týmu, v němž hraje mladý hokejista Lukáš: „S majiteli jsme se už domluvili na zkrácení výplaty za poslední měsíce, ale vůbec netušíme, jak to bude dál. Teď nás klub platit nemůže, tak to někteří řešíme různými způsoby – například já jsem si sehnal brigádu ve skladě. Splácíme hypotéku, jinak bych to prostě neutáhl.“ Světem sportu otřásl koronavirus skutečně významně, zrušily se v podstatě všechny důležité akce, včetně olympiády, MS v hokeji nebo ME ve fotbale.
Mám práce dost, dokonce i víc peněz, bojím se ale o své zdraví, říká pokladní Jana
Naopak na práci ani na peníze si nyní nemůže stěžovat pokladní Jana (31) z Pardubic. Ta dělá v hypermarketu a práce má až nad hlavu – těchto obchodů se totiž zákaz prodeje nijak nedotkl. „Na jednu stranu mám radost, že si vydělám víc peněz – za poslední měsíc jsme dostali docela slušný příplatek a já jsem ráda, že majitelé naši dřinu oceňují. Trochu se ale bojím o svoje zdraví – hlavně ze začátku jsme neměli ochranné pomůcky a to jsem dokonce zvažovala, zda raději nezůstat doma. Teď už je to lepší, ale i tak už se nemůžu dočkat, až celá krize skončí – těch roušek už mám plné zuby. Velmi špatně se v nich dýchá a v nastupujících vedrech to bude ještě horší.“
Nemám na nájem, snad mě nevyhodí z bytu, zoufá si Andrea z Mostu
Mnohem hůře je na tom Andrea (22) z Mostu, jež pracovala jako uklízečka – bohužel pro ni ale ve firmě, která dočasně musela přerušit provoz. „Bohužel jsem dostala výpověď a musela se přihlásit na pracák. Nějakou podporu od státu sice mám, ale momentálně mám problém vůbec zaplatit nájem a to se ještě starám o malou dceru. Bojím se, aby mě majitelka nevyhodila z bytu – teď sice schválili nějaký zákon, že to nejde, ale i tak mám strach, že o bydlení přijdu. Splátky půjčky mi naštěstí odložili.“ Andrea má štěstí, že sněmovna schválila vládní návrh o tom, že lidé, kteří kvůli krizi nebudou moci dočasně řádně platit nájem, nemohou až do konce roku dostat výpověď.
Koronavirus zasáhl nás všechny – někoho jen trochu, někomu změnil život
Jak jste si mohli přečíst výše, pandemie nějakým způsobem zasáhla prakticky každého občana naší země. Někteří se s ní vyrovnávají dobře, jiní se ocitli v těžké krizi a hrozí jim krach nebo obrovské finanční ztráty. Klíčové teď bude, aby lidé dodržovali vládní nařízení a pravidla se mohla postupně rozvolňovat – do měsíce by tak mohly být postupně otevřeny všechny obchody i restaurace.
Řada lidí si bude chtít vzít půjčku – dejte si pozor na to, od koho si ji berete
Současný stav samozřejmě spousta lidí bude chtít vyřešit tak, že si požádá o půjčku. To může mnoha lidem pomoci, ale je třeba dát si pozor na různé šmejdy nebo úvěrové predátory. Vyhnout se podvodným půjčkám můžete velmi snadno např. použitím nezávislého srovnávače – k těm nejlépe hodnoceným patří CoolPůjčky.cz nebo PůjčkyHned.cz.
