Jak byla koncipována města v Římské říši? Co v nich nemohlo chybět? A proč se většina měst podobala Římu? Přečtěte si pokračování seriálu o životě v Římské říši, tentokrát o koncepci římských měst.
Kdokoli, kdo žil v Římské říši, mohl očekávat, že hlavní města všech provincií i další větší města mají téměř stejnou tvář. To byla daň za civilizaci. Když se stavělo nové město v provincii, jeho obyvatelé si zde přáli postavit takové druhy budov a zařízení, které stály v hlavním městě říše – Římě. Římané byli skvělí inženýři, a tak stavěli dobré komunikační cesty. Hlavní cesty vedly z centra města do jiných částí Římské říše.
Dobré zásoby vody byly základní potřebou městského obyvatelstva. Velké kamenné akvadukty přiváděly vodu z vodních kanálů do celého města. První akvadukt byl postaven politikem Appiem Claudiem v roce 312 př. n. l. a byl pojmenován po něm Aqua Appia. Některé římské akvadukty se zachovaly dodnes a jsou pěknou ukázkou starověké stavební dovednosti. Každé město mělo svého úředníka, zvaného curator aquarum, který dohlížel na zajištění dostatečných zásob vody. Voda byla přiváděna do veřejných studní a zásobníků po stranách hlavních ulic, aby zásobovala obyvatelstvo a výrobu. Velké množství vody bylo potřebné pro veřejné lázně, neboť každé římské město mělo alespoň jedny veřejné lázně.
Pokud to bylo možné, ulice ve městech měly kamenný nebo štěrkový povrch a měly chodníky. Ve městech sice nestály obchodní domy, ale v přízemí činžovních domů bylo mnoho obchodů. Nakupování bylo snadné, protože se chodilo nakupovat do oddělené městské části nebo ulice. Tak například v jedné ulici byli pekaři, v jiné zase k prodeji nabízeli džbány a talíře. Majitel obchodu byl zpravidla označen nápisem na venkovní zdi. Všechna města měla restaurace a vývařovny. V některých vývařovnách se zdarma rozdávalo jídlo nejchudším obyvatelům města.
V centru města stálo forum. Bylo to otevřené prostranství, kde se konaly trhy a lidé se mohli starat o své obchodování v rámci města. Kolem fora stály budovy pro vládu města nebo provincie. V Římě samotném pak budovy pro vládu státu. Veřejné haly zvané bazilicas s podloubími na každé straně dlouhé budovy, byly užívány pro soudní dvůr a veřejná shromáždění. Na foru stály taky chrámy zasvěcené římským bohům a bohyním.
Římané se rádi bavili a každé slušné římské město mohlo nabídnout zdejším lidem veřejnou zábavu. Existovaly tři velmi populární způsoby jak se bavit v římském světě. Hojně navštěvovaným místem byl amfiteátr. Na tomto obrovském oválném stadionu, s kapacitou až 50 tisíc diváků, mohli obyvatelé Římské říše sledovat trénované zápasníky – gladiátory, kterak bojují o život ať již mezi sebou, nebo s divokými šelmami. Nejoblíbenějším amfiteátrem v římské společnosti bylo koloseum v Římě.
Divadla byla pro méně návštěvníků, ta největší mívala kapacitu okolo 5 tisíc diváků. Římané zde mohli celý den sledovat série řeckých a římských divadelních her a rovněž pantominu s různými druhy baletu a hudbou.
Velmi populární byly taky závody dvoukolových vozů v cirku. Největší z cirků byl Circus Maximus v Římě s kapacitou 350 tisíc diváků.
