Život Keltů

Divně zvlněná země, ohraničující velké plochy nad řekou, na takový to útvar můžete v přírodě narazit například u vsi Hradiště. Nejde však o nějaký zvláštní přírodní úkaz, ale o pozůstatky dávného osídlení. Právě zde se totiž před více jak dvěma tisíci lety rozkládalo keltské oppidum. Na území dnešní České republiky nebylo rozhodně jediné.

Keltská kultura je první známou civilizací, kterou můžeme identifikovat a pojmenovat v českém prostoru. Je proslavena vyspělostí svých řemesel, kvalitou výrobků i bojovností samotných Keltů.

Nemáte náhodou mrtvého Kelta na zahradě? Není to vtip. Před několika týdny žena z Duban nedaleko Pardubic objevila na svém pozemku hrob keltského válečníka.

od 28. července do 1. srpna se v Zemi Keltů Nasavrkách uskuteční Mezinárodní festival keltské kultury Lughnasad. Poznejte, co na festivalu zažijete.

Země Keltů není jenom prostorem vyznačeným na mapě, ale hlavně je místem v našich hlavách a srdcích, které dává možnost být lepšími, užitečnějšími i vzdělanějšími lidmi.

Největšího rozvoje své kultury dosahují Keltové během doby železné. V té době zpracovávají železnou rudu do tehdy nevídaných rozměrů. Jejich řemeslná práce byla velmi unikátní a vyspělá. I proto se kovář v keltské společnosti těšil velké úctě a patřil mezi nejbohatší obyvatele keltských oppid.

Jména keltských válečníků a vůdců jsou do historie Evropy vepsány krví, většinou krví římskou. Poznejte největší keltské bitvy.

Keltové se na území dnešní České republiky pohybovali před více jak dvěma tisíci lety. Jedná se tedy o starověk, přesněji dobu železnou. Přestože by se mohlo zdát, že se jedná o dobu „barbarskou“, není tomu úplně tak. Keltové patřili mezi inovátory s vysokou kulturou. Z oděvnictví jim vděčíme například za vynález a rozšíření kalhot.

Keltové byli válečníci, zemědělci i chovatelé. Jejich život se řídil přírodními cykly i jednotlivými ročními obdobími. Jaké byly hlavní svátky Keltů?

V sobotu 16. 5. 2020 otevře svoji bránu do historie Země Keltů v Nasavrkách. Ani koronavirová krize nezastavila projekty spolku Boii a skanzen se rozvíjel i v době, kdy byla republika v karanténě.