Čtení na neděli: Nepamatujete? Pamatuju si za vás
Nevím, jestli je úterý nebo středa nebo něco ještě jinýho, co jsme měli včera k večeři, ale jinak mám paměť jako slon. Svýma vzpomínkama často čtenáře rád škádlím.
Čtení na neděli: Máloco už mě k večeři překvapí
Na začátku června 2014 bylo horko k padnutí, o tom jsme si letos mohli nechat jen zdát. Třetím dílem pokračují ukázky z románu Daniela Jahna Vinařský deník.
Čtení na neděli: Kdo si přeje novou železnou oponu?
Odpověď na případnou otázku, proč knihu Vinařský deník rámují komentáře k dění roku 2014, je jednoduchá. „Tento rok, na který se už začíná i trošku zapomínat, považuju za přelomový, kdy začala k mé nelibosti vznikat jakási nová železná opona. Je třeba to připomínat. A tou dobou prostě vznikal rukopis…“ říká Daniel Jahn.
Čtení na neděli: Vinařův raný podzim
Knižní ukázka z knihy Vinařský deník, kterou napsal Daniel Jahn. V kalendáři začal podzim a na vinici sklizeň, nejhezčí část mého roku! Jsou to vpravdě dostihy, ale docela hezký, za proměnlivýho počasí, k vidění bylo všechno od takřka trička až po neoprén.
Čtení na neděli: Moje cesta na Moravu
Ve zprávách se večer dozvídám, že na tý Moravě někde za pár hodin spadlo srážek, co naprší za celej běžnej čtvrtrok. Ti vinaři tam si toto nepamatujou sto let. O staletý vodě ovšem v posledních letech slýchám asi dvakrát do roka. V Mikulově nateklo i do vinobraní, kde museli odčerpávat vodu. Záplavy řešily čtyři stovky hasičů a jeden hejtman. Pokud nebude dál pršet, situace se uklidní, pravil kibic. A ráno mám jet pro hrozny Regentu…
Čtení na neděli + drobný kvíz jako bonus
Daniel Jahn, z jehož nové knihy Vinařský deník Vám přinášíme další ukázku, servíruje víno trochu jinak než ostatní autoři. Třeba takto: „Večer si jako každej večer naliju sklenku a jako každej večer pak začínají hrát zprávy. A ať se čtenář taky trošku zapotí – uhádnete, v jakém roce mohly proběhnout tyto zprávy? Odpovědi do kvízu mi ale rozhodně neposílejte.“
