Daniel Jahn

Nevím, jestli je úterý nebo středa nebo něco ještě jinýho, co jsme měli včera k večeři, ale jinak mám paměť jako slon. Svýma vzpomínkama často čtenáře rád škádlím.

Je večer, rozdělám si víno a sklenku a den se svejma starostma a pitomostma všeho druhu se začne jakoby zmenšovat. Co může být krásnějšího? A beru si k ruce pár starejch fotografií tohoto našeho domu. Takto se cestuje v čase. Celý jedno album dokumentuje postup rekonstrukce, co fotka, to kus hotový práce. A ty práce jdou z dnešního pohledu logicky, plynule, tak rychle, jak jen rychle dokážu albem listovat.

Daniel Jahn, z jehož nové knihy Vinařský deník Vám přinášíme další ukázku, servíruje víno trochu jinak než ostatní autoři. Třeba takto: „Večer si jako každej večer naliju sklenku a jako každej večer pak začínají hrát zprávy. A ať se čtenář taky trošku zapotí – uhádnete, v jakém roce mohly proběhnout tyto zprávy? Odpovědi do kvízu mi ale rozhodně neposílejte.“

V dnešním díle ukázek z knihy Naivní sezóna hledá mladý malíř inspiraci až v pohraničním pásmu. Jako by tu ani nežili skuteční lidé, jen jejich stíny. A...

Svítí sluníčko, babí léto je v plným běhu a vydrží ještě celej měsíc prý, což by ve vinařskejch dějinách snad nemělo obdoby. Měl by tedy ještě dobrou šanci ten náš pozdní Laurot. Když budu chtít, vylisuju nejstarší várku našeho Regentu, nebo nebudu dělat nic. Dělal bych nejradši něco s vínem, ale jinak není co, a rozbalovat a mýt všechny potřeby kvůli těm pár litrům asi nemá smysl. Vinařil bych až bych brečel! Vinařskej děj se opravdu už možná začíná zas ředit.

Vážení čtenáři, v minulých týdnech jste mohli soutěžit o knihu Naivní sezóna, kterou napsal autor Daniel Jahn. Nyní přinášíme vyhlášení výherce. Kniha Naivní sezóna  čtenáře zavede...

Vážení čtenáři, v nedávné době jsme pro Vás připravili soutěž o knihu Naivní sezóna. Jde o vzpomínkovou sondu do osmdesátých let minulého století, do doby...

Čtenář se jistě zajímá – nebo aspoň to zajímá mě – jak jsme přišli k tomu domu, k zahradě a k tomu skromnýmu vinohradu. Aby se poučil ten, kdo se tedy poučit dá, jak se tak zásadní krok zásadně dělat nemá. My městští mamlasi jsme do tý doby, než jsme přibyli do tohoto svýho domku, neviděli vinohrad ani zdálky na obrázku… a možná ani čtenáři…

Krajinou prochází mladý adept výtvarného umění a zdokonaluje svou malířskou techniku. Chce být samozřejmě slavným umělcem, nezanedbatelným protipólem této snahy je ovšem ještě jiná...

Blíží se Vánoce a sníh je zas pryč. Řečeno vojenským jazykem, během dnešní malířské výpravy se nic zvláštního nestalo.