Boj se slimáky není marný. Jak nad nimi konečně vyhrát?

Foto: Pixabay

Slimáci dělají neplechu na nejedné zahradě, okusují saláty, jahody, ničí okrasné květiny a hubí vše, co jim přijde do cesty. Jak se bránit jejich invazi? Existují vůbec nějaké způsoby, jak nad slimáky vyhrát a zároveň neuškodit vlastní úrodě? Pár vyzkoušených tipů pro vás máme.

Reklama

Výhodná je kombinace s pivními pastmi.

  • Slimák se může utopit. Dokáže se chvíli ve vodě pohybovat, vyplazit i po hladké stěně, jenže alkohol v pivu ho omámí.
  • Ve vyšší úzké nádobě (seřízlá malá petka, vyšší kelímek od salátu z lahůdek) se pivo odpařuje pomaleji.
  • V široké nižší nádobě navíc vyplave hodně těl na hladinu a osídlí je mouchy, nakladou vajíčka
  • Velcí slimáci k ní putují z větších dálek. Pokud jsou tam již tlející tělíčka, voní jim to víc
  • Pro malé slimáky se musí pasti dávat blíž k jejich hnízdu – a je nutná trpělivost, chvíli se tam neumějí dostat, obvykle se jako první utopí ti větší.
  • Výrazně se osvědčil Braník jedenáctka, nejlevnější piva jsou diskutabilní. 
  • Když prší a pasti jsou den dva staré, zůstávají  dál účinné i naředěné – už se v nich totiž leccos utopilo.
  • Pivo nemusí být čerstvé, naopak, prošlé a staré (z loňského roku) má také svoje kouzlo.  
  • Pasti je vhodné dolévat, a pokud jsou hodně plné, trochu odlít a naředit čerstvým pivem – ale vylejte to dál od svých záhonů, slezou se k tomu mlsouni. Pokud se nějaký nechce potopit, protože si smočil ocásek a je velký, promíchejte lehce obsah klacíkem. Jan se ponoří níž, je už bez šance.
  • Nedovolte svým zvířatům, aby k pasti šla, některým psům to chutná – a asi i dalším, našli jsme několik pastí se slimáky vytažených a prázdných.
  • Pes, který miluje pivo, a najdete ho náhle se slintající slepenou tlamou, potřebuje hodně pít a otírat, nejlépe někde na vzduchu.  Nežere, ale nějaká výživná tekutina mu prospěje. Za pár dní to zvládne – není nutné ho uspat, ač vypadá příšerně.  Možná ale ta naše chlupatice nevinně a omylem sežrala slimáka v krmení, psí granule jim chutnají. Kupodivu se jí poté velmi zlepšila kondice. Jak byla stará, vydržela nám ještě dva další roky pohyblivá jako srnka.

Někomu udělá dobře svíjení škůdců po posolení. Upozorňuji, že bez ohledu na to, že jsou tím hodně mučení, se velké kusy dokážou ubránit okamžitou velkou produkcí slizu. Poodlezou a časem se uzdraví. Viděla jsem i několik velkých potvor s vyleptanou dírou v těle, ale žravých a opatrných. A cestují desítky metrů – hledali potravu a bezpečí dokonce i od sousedů vzdálenějších. Navíc si tímhle stylem zasolíte půdu.

Přeseknutí a rovněž dávka pomstychtivost při “krvavém aktu“ také nic neřeší. Vajíčka to nezničí.

V našem okolí byl učiněn zoufalý, nebo klukovský, pokus naházet pár slimákůl na řeřavé uhlíky táboráku.  Dokonce s přiložením dalšího dřeva. Bohužel jich pár přežilo, sice ohořelých, ale ráno se snažili odlézt pryč. Je pravda, že na ně čekali další a hodlali je spořádat – a některé už okusovali – ale ani tohle není cesta.

Modré a Jedovaté granule se také v sousedství používaly. Jenže když se olemoval záhonek, jako na potvoru byli slimáci zabydlení přímo v něm. A když nemohli lézt do okolí, sežrali, co mohli v té své ohrádce.

Jak působí přírodní cesta?

  • Biologická zbraň, hlístice, tu v našem okolí vyzkoušená není.  Přesto ani v ohledu přírodní pomoci zkušenost nechybí. Ještě jedna biologická zbraň totiž bývá přímo v dosahu, taktéž málo viditelná.
  • Žije tu totiž skvrnitý slimák, náš původní, který si tyhle španěláky a křížence také dopřává. Je veliký, až 20 cm dlouhý, přes den ho neuvidíte. Já ho odnáším daleko na louku, protože mi jedna rodinka na zimu kdysi zalezla do základů a ožírala brambory.  Postupně je vracím do přírody. Jsou vlastně krásní.
  • Podobné mlsání malých španěláků má v repertoáru i zcela šedý, taktéž veliký slimák, také náš původní. I ten bývá odnášen daleko od domu, na lepší loviště.
  • Kachny mohou slimáky baštit, pokud je dostávají odmala.  Zdejší domácí holt zbaští, co jim dáte do koryta, ale aktivně příliš nesbírají. Zato běžci – opět prý potřebují slimáky odmalička – je aktivně hledají. Zkušenost s nimi nemáme, ani v sousedství.  Jen od známých z Čech.
  • Květiny, například afrikány, jsou pro škůdce zajímavou pikantní přílohou. Zdejší slimáci neberou ohled na doporučení znalců a odpuzovací byliny sežerou taktéž. Nejvíce ožranou máme například levanduli, smlsnou si i na česneku.
  • Do přírodní cesty patří i přezimování mírně vzrostlého salátu – vlastně sazenic. Na podzim je vyseju, přes zimu jsou pod igelitem (jako pařník), dají se odebírat lístky – a na jaře jsou pro slimáky dlouho tuhé a hořké. Saláty přežijí i tuhé mrazy, pokud na ně igelit nespadne. Ano, slimáci se vrhnou potom na křehký salátek, sežerou i košatý, jenže pivo jim voní víc. Těší mne pohled na téměř zničenou rostlinku, co vlastně zmizela a co má opět deset lístků.  Navíc se slimáci schovávají přes den pod listy, a tudíž se dobře vysbírají. Letos máme krásný salát již druhým rokem.

Alexandr Dumas v románu Hrabě Monte Christo uvedl také jednu možnost, kterak zahradníka zbavit slimáků. Jednoduše mu dal peníze, aby se odstěhoval jinam. Jak vidno, trápilo to nadělení lidi již před lety.  Zatím tedy dál prosazuji kombinaci sběru a piva, u nás přezdívaných „lázně pivní a termální“.  Příjemné dny a bohatou úrodu!

Reklama