Zajímavosti, které jste (ne)věděli o tradičních bylinkách

Jaro a nadcházející léto otevírají možnost pořídit si za okno či na balkon malou bylinkovou zahrádku a zpestřit tak každodenní menu naší kuchyně. Stačí pár lístků a i rychlá svačinka může dostat zcela nový rozměr v gastronomickém žebříčku. Nevěříte? Tak se pojďme podívat na zoubek těm nejpoužívanějším.

Petržel zahradní je vedle mrkve patrně nejznámější kořenovou zeleninou. Pokud si ji ale chcete zasadit do květináčku a využívat především nať do polévek a ke zdobení a dochucení svačinky, lépe vám poslouží její aromatičtější sestra, petržel kadeřavá.

Zdroj: pixabay.com

Vysévat ji můžeme průběžně a radovat se z ní tak celý rok. Žvýkání jejích listů čistí dech a léčivý je především čaj, který pomáhá léčit močové cesty, ledviny, močový měchýř a zmírňuje revmatismus. Raději si ji ale zakupte v zahradnictví, jejich vzdálená divoce rostoucí příbuzná petržel falešná sice vypadá stejně, je však prudce jedovatá. Pozor je třeba dát i při jejím dávkování pokud trpíte žaludečními vředy nebo v těhotenství.

Třezalka roste na svých zdřevnatělých stoncích volně po celém světě. Jisté zdroje uvádí, že staří Římané věřili, že zahání zlé duchy, ale využívali ji také jako druh smrtelného trestu. Odsouzený byl donucen pozřít otep třezalky a následně byl uvázán na přímém slunci, kde se ošklivě popálil. Třezalka působí na strach, únavu, poruchy náladovosti, premenstruační syndrom, podporuje zdravý spánek, pozitivně ovlivňuje únavu, ospalost a nedostatek energie. Příznivé účinky má i na imunitu. Její nať sbíráme v červenci a srpnu. Užívejte ji ale střídmě. Při užívaní delším než 7 týdnů může působit nespavost, bolesti hlavy, suchost v ústech, vyvolávat živé sny. U lidí s citlivou kůží může na slunci způsobovat pigmentové skvrny. Inu všeho s mírou.

Zdroj: pixabay.com

Bazalka pravá pochází z Asie a dorůstá údajně až 40 cm. Její lístky se používají do zeleninových salátů, vaječnic, těstovin a dnes už prakticky do kdekterých lehkých pokrmů. Její léčivé účinky podporují správnou funkci trávícího systému, snižuje nadýmání a může zvyšovat chuť k jídlu. Některé zdroje pak uvádí, že ji lze použít také jako kloktadlo při kašli nebo jako obklad na opuchlá místa.

Oregano je rostlinkou mnoha jmen, a tak až po něm budete pátrat, setkáte se také s názvy jako dobromysl, saský balzám nebo červená lebeda. Pochází z teplejších částí Asie a Evropy, kde roste přibližně do výšky kolem 20 cm a sklízet jej můžete dvakrát ročně v době plného květu. Oregáno dodává pokrmům ten pravý ostřejší šmak, a v Mexiku se stalo součástí chilli. Pakliže patříte mezi odvážnější jedince, můžete si z něj uvařit také čaj. Dobromysl má neskutečný rozsah pozitivních účinků – ovlivňuje nervový systém, zmírňuje plicní choroby, pomáhá proti kašli, má protizánětlivé účinky a podporuje vylučování žluči. Použít jej můžete i při zánětech dásní nebo průjmu.

Zdroj: pixabay.com

Rozmarýnové výhonky a květy se dají použít stejně dobře ke sladkým pokrmům a marmeládám jako ke grilovanému masu, sýrům a pečeným bramborám. Často se jej špetka přidává také do různých nádivek nebo směsí pro nakládaná masíčka. Vzhledem ke svým schopnostem prokrvování dělohy by se neměla užívat v těhotenství. Jinak je ale oblíbená pro své dezinfekční a antiseptické účinky, podporuje činnost jater, pomáhá vylučovat žluči. Mimo to také posiluje paměť a usnadňuje soustředění.

Majoránka se u nás pěstuje jako jednoletka, která od srpna do září provoní širé okolí svými bílými až růžovými květy. Její výhonky stříháme, co sotva dosáhnou 10 cm. Výhonky, které začínají kvést nebo kvetou, můžeme stříhat celé léto, nejlépe v ranních hodinách. Nať sušíme zavěšenou, nebo ji můžeme zmrazit. Majoránka je oblíbeným českým kořením k masu, luštěninám, do nejrůznějších zahuštěných polévek a pokrmů z brambor. Čaj z majoránky podporuje vylučování žluče a trávících šťáv, uklidňuje nervy.

Zdroj: pixabay.com

Kopr vonný jednoletka známá z polí a babiččiny zahrádky je patrně povědomá každému z nás. Kromě tradiční koprové omáčky se dá využít také jako koření, ale pozor na jeho mocné vlastnosti. Kopr je totiž znám jako dopingová rostlinka a to už od dob starého Říma, kdy se využíval při masážích. Egypťané zase věří, že pomáhá proti bolestem hlavy.

Zeměžluč okolíkatá patří mezi vzácné bylinky, které jsou u nás chráněné, a tak nezbývá než si ji vypěstovat ze semínek. Dlouhodobě se používá jako součást čajových směsí na podporu trávení, při nemocech žlučníku i žlučovodů a dalších žaludečních obtížích. Přikládá se také na špatně se hojící rány.

Zdroj: pixabay.com

Hojně užívanou trvalkou, jejíž rod obsahuje přes 25 druhů, je máta. U nás patří k nejznámějším máta peprná, vonná a kadeřavá. Z jejích listů se připravují čaje, které zmírňují nadýmání, pomáhají vylučovat trávící šťávy a pomáhají odstraňovat křeče v trávicím traktu. Žvýkání listů se doporučuje k osvěžení dechu. Kromě čajů se mátové listy využívají také při výrobě koktejlů, např. světoznámého mojita.

Mateřídouška patří mezi vytrvalé rostliny českých strání. Její kvetoucí nať sbíráme během celého léta na čaje při kašli a nachlazení, chudokrevnosti, chorobách močového a nervového ústrojí. Ženám pomáhá proti menstruačním křečím, urychluje porod a pomáhá i při potratech.

Zdroj: pixabay.com

Meduňka patří stejně jako máta mezi hluchavkovité rostliny a měla by se rozrůstat doslova blesku hodnou rychlostí. Její využití je taktéž všestranné. Její listy se používají na čaj k uklidnění, tlumení stresu a snadnějšímu usínání. Její nať se pak užívá jako hypnotikum a sedativum.  Účinky meduňky doceníte také, pokud často trpíte opary. Nasekané lístky meduňky se pro svou vůni často objevují v zeleninových salátech, koktejlech a občas stopu její chuti zaznamenáte i v absintu.

Mezi bylinky ale nesmíme zapomenout ani na pampelišku, která směle okupuje i městské trávníky (z těch ji prosím nesbírejte). Smetánka lékařská, jak zní její pravé jméno, dokáže být lidem užitečná při nechutenství (opět redukuje žaludeční šťávy a žluč), reguluje činnosti jater a ovlivňuje také množství cukru v krvi.  Používat se dá také jako antibiotikum, které navíc zabraňuje vzniku ledvinových kamenů a působí močopudně. Její kořen sbíráme ještě před rozkvětem rostliny, listy pak i v době květu. Z pampelišek se připravují rozličné čaje, saláty z listů a med.

Zdroj: pixabay.com

Pažitka je zimě odolná víceletá příbuzná cibule a česneku. Její nadrobno posekané stvoly používáme k dochucení másla, tvarohu a pomazánek, na brambory, vejce, ryby, na remulády a omáčky. Jakkoli je pro nás dnes pažitka samozřejmá, málokdo ví, že obsahuje velké množství vitaminu A,E a minerálních látek a podporuje trávení. Sušenou pažitku uvedeme do čerstvého stavu pokapáním citrónovou šťávou.

Reklama
SDÍLET