Minule jsme navštívili dvě významná místa, univerzity v Oxfordu a Camebridgi. Obě univerzity jsou si velmi podobné, i když v mnoha směrech často soupeří. Soupeření však postrádá jakékoliv stopy nevraživosti, svědčí o tom i to, že obě univerzity se dnes velmi často označují společným názvem: Oxbridge. Minulé místo našeho putování velice rychle poznala paní Mirka S. Blahopřejeme!
Dnes navštívíme staré magické místo, vrchol jedné velmi známé hory.
Už v dobách předkřesťanských bylo toto místo dějištěm kultovních setkání, především v době letního slunovratu. Magii tomuto místu nedokázalo vzít ani křesťanství, proto byl na vrcholu hory postaven kostel. Kostel stojí dodnes, je dřevěný a stále funkční, konají se v něm bohoslužby.
Místo je dnes zasvěceno Konstantinu a Metodějovi. Říká se, že se tito slavní bratři během své velkomoravské mise na hoře zastavili a nechali tady vyvrátit modlu pohanského boha slunce, války a vítězství Radegasta. Podle pověstí je socha Radegasta uložena v podzemním chrámu naší hory.
Je zajímavé, že v horském hřbetu, který hora uzavírá, se vytvořily pseudokrasové pukliny. Jsou dnes sice nepřístupné, ale údajně se jimi ještě v 18. století procházelo od kostela na další významné místo této lokality, na němž žili poustevníci.
Dnes se do areálu můžete nechat pohodlně vyvézt lanovkou. V oblasti bývalých pousteven stály ještě nedávno velmi cenné secesní dřevostavby, kolem nichž se procházelo k soše boha Radegasta z roku 1931 a pak dál až na vrchol naší magické hory ke kostelu svatého Konstantina a Metoděje. Secesní dřevostavby nedávno vyhořely, ale i přesto je procházka po tomto horském hřebeni stále velmi půvabná, hlavně díky nádherným dalekým výhledům.
Poznali jste místo našeho dnešního putování?
