Význam Velikonoc

Velikonoce jsou velice významným křesťanským svátkem. Jaký mají význam,historii a tradice? To si připomeneme právě dnes na Velikonoční pondělí. 

 

 

 

Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje a znovuzrození. Současně je to období, v němž se koncentroval duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se podle místa, prostředí a času různí. Velikonoční téma však spojuje všechny. A tím tématem je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Slovanský název svátku – Velikonoce, se vztahuje na „velkou noc“, v níž byl Kristus vzkříšen.

Květná neděle – Vlastní Velikonoce začínají Květnou nedělí, která zahajuje svatý týden. O Květné neděli se začíná oslava Svatého týdne průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpením a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.

Modré pondělí, Šedivé úterý – To byly dny, kdy byla poslední možnost se dosyta najíst. Modré pondělí a Šedivé úterý měly pouze své názvy a mimo mše svaté se v tyto dny žádné obřady nekonaly.

Škaredá  středa – Je to údajně den, kdy Jidáš za 30 stříbrných zradil a prodal Krista. Škaredá se jí říká zřejmě proto, že v tento den Jidáš na Ježíše škaredil, žaloval.

Zelený čtvrtek –  V tento den se slaví „Poslední večeře Páně“, na které Ježíš ustanovil sv. přijímání. Lidé tedy chodívali na sv. zpověď, aby se mohli večer při slavnostní mši svaté zúčastnit i sv. přijímání. Počínaje tímto dnem ztichnou všechny zvony, aby se znovu rozezněly až na Bílou sobotu. Říká se, že „všechny zvony odlétají do Říma“. Místo zvonů zaznívaly odevšad dřevěné klapačky a řehtačky. Podle jisté tradice, když zazní kostelní zvony naposledy, má si každý zacinkat s penězi, pak se ho budou držet celý rok. Dle pověry si také neměl člověk o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se hádat. Odměnou za to se mu prý vyhýbaly všechny hádky a naopak, si k němu prý našly cestu peníze.

Velký pátek –Velikonoční Velký pátek je součástí Svatého týdne a velikonočního tridua. Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Je to výhradní den v roce, kdy středem církevní liturgie a jejím vrcholným momentem není eucharistie, ale kříž.

Bílá sobota- je druhým dnem tak zvaného velikonočního – tridua (třídenní). Je to den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den ticha. Křesťané prodlévají u hrobu Pána, rozjímají nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekonají žádné liturgické obřady. Po západu slunce (tj. v sobotu večer) začíná velikonoční bdění (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii).

Neděle zmrtvýchvstání, „Hod Boží velikonoční“ – Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“, neboli „prvního dne po sobotě“ (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet ke mši svaté a tento den nazvali „dnem Páně“. Každá neděle v roce je tedy „oslavou Velikonoc“ – zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu.

 i-Senior.cz

Reklama
SDÍLET