Velikonoce a vejce: Jak poznat čerstvá a proč je nekupovat v supermarketu?

Každý Čech v loňském roce zkonzumoval průměrně 258 vajec. Podle odhadů Českého statistického úřadu by spotřeba v letošním roce měla klesnout na 253 kusů. Čechům stále víc záleží na původu vajec a snaží se vyhýbat těm z velkochovů.

V loňském roce se v Česku vyprodukovalo přes dvě miliardy vajec. Ze zahraničí se jich do republiky dovezlo dalších 767,7 milionů. Průměrná spotřebitelská cena byla v loňském roce 3,63 koruny. Většina vajec na tuzemském trhu pochází z velkochovů. „Kde bylo vejce sneseno, zjistí zákazník snadno podle označení na skořápce – způsob chovu určuje první číslice vyražená na vejci. Klecový chov je označen číslem tři a v celkové produkci vajec tvoří 87,58 procenta, dvojka značí halový chov, ze kterého pochází 11,95 procenta vajec, volný chov je značen číslem jedna a pochází z něj 0,17 procenta prodávaných vajec, nejmenší podíl – 0,3 procenta – představuje ekologický chov značený nulou,“ řekla Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. „Pokud má zákazník zájem o vejce z volného nebo ekologického chovu, musí pro ně zamířit k lokálním prodejcům. Supermarkety nabízejí zpravidla vejce pouze z nehumánních klecových velkochovů. V nich existuje mnohem větší riziko přenosu chorob. To je mnohdy potlačováno preventivní dávkou antibiotik, která se samozřejmě propíše do kvality vejce – lidé tak spolu s vejci konzumují také antibiotika,“ doplnil Martin Prokop, autor projektu zfarmydomu.cz.

zdroj:zfarmydomu.cz

Vedle toho, za jakých podmínek bylo vejce sneseno, zajímá zákazníky i původ vajec. Nejvíce se jich do Česka dováží z Polska. Poznat, ze které země ale vejce pochází, je pro zákazníky často obtížné. „Současná legislativa umožňuje, že vejce prodávaná v obalech s uvedenou zemí původu Česká republika vůbec nemusí pocházet z Česka. Za zemi původu se totiž podle zákona považuje ta země, kde došlo k jejich poslední podstatné úpravě, a za tu se považuje i balení. Orientaci, odkud vejce skutečně pochází, usnadňuje kód vytištěný přímo na skořápce, ten ale spousta lidí nedokáže rozluštit. Zemi původu označují písmena za první číslicí. Tuzemská vejce nabízejí opět spíše menší prodejci, v supermarketech tvoří převážnou část nabídky vajec z dovozu,“ upozornil Martin Prokop.

Odkud vejce pochází, má samozřejmě vliv i na jeho kvalitu. Jedním z nejrozšířenějších mýtů je ten, že kvalitní vejce se pozná podle barvy žloutku. Tu už ale umějí chovatelé uměle „vylepšit“. „Chovatelé mohou do krmiva slepic přidávat barvivo, díky kterému je potom vaječný žloutek sytě žlutý. Kvalita vajec je zásadně závislá na způsobu života slepice – jak na pohybu, tak krmivu. Drobní producenti jsou v 99 procentech současně i majitelé chovů a více než tlak na maximalizaci zisku je pro ně důležitá kvalita produkce. Proto například používají vlastní krmné směsi namísto průmyslově vyráběných granulátů. To vše následně ovlivňuje výživové hodnoty a chuť vajec,“ řekl Martin Prokop.

Jako u většiny potravin i kvalitu vajec ovlivňuje čas. Lidé ale často nevědí, jakou trvanlivost vejce mají a jak si jejich čerstvost ověřit. „Reálná trvanlivost vejce je zhruba tři týdny. Osobně bych ale doporučil nekonzumovat vejce starší 14 dní. Jedním ze způsobů, jak zajistit čerstvost potravin, je nenakupovat do zásoby, ale průběžně nakupovat v menším objemu několikrát týdně. Zárukou čerstvosti je i nákup od lokálních dodavatelů,“ vysvětlil Martin Prokop.

Reklama
SDÍLET