Posledním oceněným vánočním příběhem je příběh od pana Vladimíra z Prahy. Již zítra je Štědrý den, a tak nezapomínejme o čem jsou tyto svátky. Přijměte tedy stejně jako rodiče pana Vladimíra všechny své blízké a prožijte společně chvilky klidu a pohody. Vánoce jsou přeci o dobrých skutcích a nikdo by o nich neměl být sám.
Všechno to začalo v létě 1996 . Přišel jsem o práci – odvolali mě z funkce ředitele bytového podniku města a stal jsem se nezaměstnaným . Začal jsem po 3 měsících podnikat . Podrazil a podvedl mě společník i obchodní partner a přišel jsem o všechny peníze . Dva známí mi nabídli , že mi peníze půjčí, ale formálně. Na dobu půjčky na ně přepíšu můj byt v Popradě. Oni mi ale nedali šanci vrátit peníze, prodali byt třetí osobě. 20. prosince jsem byl na obchodní cestě v Bratislavě. Dveře mého bytu měli vyměněn zámek . Po zvonění mi otevřel neznámý člověk s manželkou, který mi řekl, že byt řádně koupil a ukázal mi kupní smlouvu. Zůstal jsem na ulici, neměl jsem kam jít.
Zavolal jsem telefonicky jednomu starému známému – 80 letému pánovi, kterému jsem často dělal účetnictví . Ten vylezl z teplé postele, přišel pro mě a vzal mě k sobě . Věděl jsem , že to tak nemůže být dlouhodobě . Rozhodl jsem se zavolat svým rodičům, zda k nim, mohu přijít. Souhlasili a tak 23.12.1996 jsem se vrátil po letech k rodičům a po všech trápeních a problémech jsem opět po letech zažil krásné Vánoce. Já jsem neměl žádné dárky pro rodiče , ale oni mi dali skutečně nádherný pocit, že někomu na mně záleží a má mě rád .
