Třešně

Každý z nás minimálně jednou vyvedl nějakou podařenou klukovinu. A že nejvíce láká zakázané ovoce, je všeobecně známé. O zážitek z dětských let zachycující tajné mlsání se s vámi podělí náš čtenář.

 

 

 

Jako kluci jsme po škole chodili do třešňové aleje, kterou bůh ví, proč hlídal jeden děda. Možná, že to až zas takový děda nebyl.

Jednou jsme tam šli a na poli stály stojany se senem. Ale jeden byl obrácený. Přišlo mi to divné, ale nic jsem netušil.

Jak jsme vlezli na stromy, dědek vylezl ze stojanu. Seskákali jsme ze stromů a dědek za námi. Já jsem byl nejmladší a taky nejslabší. Děda volal: „Stůj pacholku!“ a prosvištěl mi kolem hlavy jeho dřevák. Posléze i druhý. To už jsem si myslel, že mám šanci utéct.

Ale neměl. Chytil mě za ucho a po důkladném výslechu a domluvě mě pustil.

Dnes mi to přijde úsměvné.

 

Váš čtenář

 i-Senior.cz

Reklama
SDÍLET