Tajemný Štramberk

Počasí se sice rozhodlo, že si zahraje drobné rošády, to nám ale rozhodně nemůže zabránit v cestování. Posledně jsme se vydali na hrad Hukvaldy, tentokrát zavítáme jen o kousíček dál – do Štramberka. Horské městečko v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd, pro svou malebnost zvané „Moravský Betlém“.

Založení města Štramberk, respektive jeho povýšení na město, se datuje již od prosince roku 1359. Zasloužil se o to syn českého krále Jana Lucemburského a mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV. Jan Jindřich Lucemburský.

Turisticky nejatraktivnějším místem je nepochybně dominanta města – zřícenina hradu Strallenberg (Štramberk) a jeho válcová věž zvaná Trúba, která od přestavby z roku 1903 slouží jako rozhledna. Hrad po dobu své historie vlastnilo mnoho majitelů, od templářů po zmiňované Lucemburky. Od 16. století ovšem začal Strallenberg postupně chátrat. V roce 1783 se dokonce zřítila přední část hradu a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Začátkem minulého století se ale hrad dočkal rekonstrukce, kdy došlo k zastřešení válcové věže, dozdění hradeb a postavení hradních bran. Díky těmto a dalším úpravám tak byla významná česká pamětihodnost dochována až do současnosti, za což jsou rády především masy přijíždějících turistů.

Neméně slavnou symbolikou města Štramberk jsou Štramberské uši (výborné například se šlehačkou a jahodami). Cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu se stal vyhledávanou místní pochoutkou a v současné době na něj narazíte takřka na všech tuzemských poutích a slavnostních trzích.

Na počátku roku 2006 získala Česká republika od Evropské komise předběžný souhlas s udělením ochrany zeměpisného označení původu pro tento potravinářský výrobek. Od začátku roku 2007 se Štramberské uši staly prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu v rámci standardní procedury přiznala.

Podle místní legendy se původ Štramberských uší váže k tatarskému tažení z roku 1241, kdy si nepřátelské vojsko rozložilo tábor na úpatí blízké hory. Místní obyvatelé po noční bouři prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě devět velkých pytlů s nasolenýma lidskýma ušima, které Tataři utínali křesťanům a posílali svému velkochánovi do Asie na důkaz dobytého vítězství.

Oblíbenou výletnickou destinací je pak také jurský vápencovopískovcový vrch – hora Kotouč, která spolu s Radhoštěm, Pradědem a Hostýnem tvoří čtveřici moravských mýtických hor, posvátných míst, opředených mnoha pověstmi; podle jedné z nich („O čaroději Kotouči“) má své jméno.

O čaroději Kotouči

Před dávnými časy zle řádil v moravské zemi mocný čaroděj Kotouč. Byl tak zpupný, že nad sebou neuznával žádné vyšší moci a hýbal nebem a zemí. Nic neušlo mstivé jeho zlobě a zuřivosti, bylo-li ublíženo jeho věhlasné, domýšlivé nadutosti. Každý odpůrce pocítil pak krutost jeho jedovaté duše. Kdysi projížděje se vzduchem na okřídleném koni spatřil nedaleko starého hradu spanilou dívku, která se mu velice zalíbila… (pokračování na http://www.stramberk.cz/historie/?akce=cz/povesti)

Závěrem pak nelze nezmínit krasovou jeskyni jménem Šipka, kde byly roku 1880 nalezeny pozůstatky předchozích neandrtálských obyvatel.

Štramberk toho ale samozřejmě nabízí mnohem víc, a proto pokud jste zde ještě nebyli, neváhejte si vyhradit dostatek času, protože k vidění je toho skutečně dost a dost.

Více zajímavostí z historie i současnosti města Štramberk a jeho okolí naleznete na www.stramberk.cz.

Reklama
SDÍLET