Svatý Ondřej ukáže počasí příštího léta

Listopad je u nás nejoblačnějším měsícem roku. Je to také měsíc, v němž nejčastěji přichází první sníh. Český název měsíce, listopad, je spjat s padáním listí ze stromů. Když spadne listí včas, nebude prý tuhá zima. Když ale listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá – tak praví jedna z pranostik. Letošní zima by tuhá být neměla – listí je na stromech už jen velmi málo.

Lidová rčení připomínají v listopadu tři významné svaté: kromě Martina (11. 11.) je to ještě Kateřina (24. 11.) a Ondřej (30. 11.). Všichni tři jsou spojováni se sněhem a ledem.

Kateřina přináší celou řadu poetických pranostik:

Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Svatá Kateřina přichází bíle oděna. Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí. Je-li Kačenka ucouraná, bývá Barborka naškrobená. Martin a Kateřina na blátě – Vánoce na ledě. Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.

Z kateřinských pranostik vyplývá, že se počasí musí kompenzovat. Tuhá zima koncem listopadu musí být vyrovnána vlídnějším počasím v prosinci. Tuto tendenci potvrzují i dlouhodobá meteorologická měření. Listopadová tuhá zima je předčasná, nemá proto dlouhého trvání.

Nejznámější Ondřejova pranostika je spojena s ledem: Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme. Další si všímají sněhu: Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží. Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní. A tak není divu, že jedna z pranostik připomíná: Na svatého Ondřeje konec pocení.

Na Ondřeje venkované také odpradávna hádali, jaké bude počasí příštího léta. Měli k tomu pěkné pranostiky:

Vlhký rok nebo suchý takto poznáš:

sklenici plnou vody míti máš,

na den svatého Ondřeje to činívej.

Přebíhá-li vrchem voda, to znej:

vlhký rok ten; stane-li se zároveň,

suchý a vyprahlý bude rok ten.

Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok, zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.

Vyzkoušíte si?

Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz

Reklama
SDÍLET