ŠTĚPÁN RATTAY: „Korupce je prachobyčejná krádež“

Protikorupčních organizací je dnes mnoho. V čele jedné, které však nejde pouze o zviditelnění svých členů, je i Štěpán Rattay. Od roku 1999 se jeho občanské sdružení Oživení zabývá problematikou korupce, která je poslední dobou v médiích skloňována ve všech pádech.

 

Právě díky masírování ze stran médií se začínají ozývat i lidé. Ale jak říká Rattay: „Občas mi to připadá, jako kdyby se někteří lidé probudili z dlouholetého zimního spánku a najednou prozřeli, jiní se tváří tímto tématem zcela vyčerpaní, že s tím stejně nelze nic udělat, což není zas až tak pravda.“.

Jste předsedou občanského sdružení Oživení, jak jste se na tento post dostal?

Pracuji v organizaci od roku 2006, kde jsem začínal na projektech monitorujících střety zájmů českých veřejných činitelů. V našem sdružení následně došlo k několika neočekávaným změnám. Museli jsme učinit rozhodnutí, jakým směrem se budou dále naše aktivity ubírat. V Oživení se nenašel nikdo, kdo by měl zájem se řízením organizace zabývat a tak jsem se s ne příliš velkými manažerskými zkušenostmi řízení organizace ujal.

Jak organizace Oživení, o. s. bojuje proti korupci v České republice?

Velká část naší práce je založena na monitorování, získávání informací, jejich vyhodnocování a následném prezentování. Poskytujeme právní poradenství, zpracováváme kauzy, které se točí kolem nehospodárnosti, netransparentnosti a korupce ve veřejné správě. Dále se věnujeme osvětě a vzdělávání. Pomáháme při sestavování protikorupčních strategií. Hodně se také soustředíme na samosprávní úroveň, ale účastníme se i poradního orgánu Vlády ČR v rámci naplňování cílů Vládní protikorupční strategie. A v neposlední řadě provozujeme platformu Bezkorupce, která má za cíl propojovat lokální občanské iniciativy a aktivisty. Poskytujeme jim protikorupční know-how a nabízíme poradenství.

Co vás dovedlo k rozhodnutí bojovat v Česku proti korupci?

Obecně se zajímám o dění kolem mě, nejen na té vyšší politické úrovni, ale přímo i v místě, kde žiji. Jak rozhoduje obecní úřad či městská část o veřejných záležitostech, jakým způsobem nakládají se svěřeným majetkem a penězi. Nelze se spokojit pouze s volební povinností a dojít jednou za pár let k volebním urnám, je nutné se i o veřejné rozhodování zajímat. A pokud se setkáváte s netransparentním přístupem ze strany úřadů, které ovlivňuje prostředí, ve kterém žijete, nezbude nic jiného než se aktivně zapojit a dát najevo, že znáte, jaká jsou naše práva. Obávám se, že nikdo jiný to za nás momentálně neudělá.

 Setkal jste se již osobně vy sám také s korupcí?

Osobně jsem se doposud nesetkal s uplácením, že by mi někdo nabídl úplatek. Na druhé straně jsem se jednou ve Francii nacházel v situaci, kdy průvodčí s policií na mne vyvíjeli nátlak, že pokud nezaplatím vymyšlenou pokutu, byť jsem měl řádně zakoupenou jízdenku, nebudu moci dále v cestě pokračovat, což se ostatně poté stalo.

Můžete srovnat míru korupce u nás i s jinými zeměmi?

Myslím, že do jisté míry lze srovnávat míru korupce. Měl jsem možnost navštívit i země jako je například Ukrajina nebo Arménie a troufám si říci, že míra korupce v těchto zemích je vyšší či snad dokonce i součástí běžného života lidí. Naopak existují země s vyspělou demokracií, kde aplikovali účinná opatření, která dosud u nás nefungují, nebo jejich užití v praxi poukazuje na jejich špatné nastavení, jedná se třeba o dohled nad financování politických stran, dodržování principů transparentnosti při nakládání s veřejným majetkem, ochranu oznamovatelů, manipulaci při zadávání veřejných zakázek či přístup k informacím a lobbying. Ale i vyspělé demokracie se s tímto nešvarem potýkají, korupci prostě nelze s konečnou platností vymýtit, ale věřím, že ji lze do značné míry eliminovat.

 Kde vidíte kořeny korupce dnešní České republiky?

Korupce je starší než kořeny České republiky, někdo ji jednou výstižně nazval „druhým nejstarším řemeslem“. Nepříznivá současná situace rozhodně odráží i oněch 40 let vlády totality v duchu „Kdo neokrádá stát, okrádá svou rodinu.“, násilné odtržení vlastnických vztahů a totální devalvace majetku, který někdo buduje a zhodnocuje s péčí řádného hospodáře, se na nás rozhodně také podepsala. Současné situaci určitě neprospěla ani absence právního rámce, který zde chyběl v porevolučním období 90. let. Což bylo také základem vzniku různých podnikatelských elit s nevybíravým jednáním a velmi úzkou vazbou na politiku.

Kde je největší problém nebo slabina, že korupční jednání nejsou u nás vždy potrestána?

Morální pokleslost společnosti a chtíč po moci a penězích, nedostatečně kvalitně nastavená pravidla, ta co existují, se obcházejí či porušují a je velmi těžké prokázat, že šlo o úmysl. Důsledně se nevymáhá odpovědnost za vzniklou škodu a máme málo odstrašujících příkladů, kde účastníci takového jednání jsou spravedlivě potrestaní, což poukazuje na nedostatečnou nezávislost vyšetřovacích orgánů a justice.

Věříte, že se v České republice dá něco zásadního v této oblasti změnit?

Domnívám se, že sice velmi pozvolna, ale postupně se daří činit dílčí úspěšné kroky, příkladem je třeba novela zákona o veřejných zakázkách, která v konkrétní oblasti zužuje pole pro nekontrolovatelné bujení korupce. Za poslední rok také došlo k odvolání hned několika vysoce postavených veřejných funkcionářů včetně ministrů vlády, to alespoň poukazuje na důslednější vyvozování politické odpovědnosti.

A jaká další zlepšení v transparentnosti veřejných zakázek očekáváte od této novely?

Posílení transparentnosti, snížení limitů a tím rozšíření zákonných povinností při zadávání zakázek podle zákona o Veřejných zakázkách. Prakticky dochází k zúžení prostoru pro manipulaci při zadávání veřejných zakázek.

V České republice vznikají stále nové protikorupční organizace a nově i nadace. Nebylo by lepší, aby se spojily a bojovaly společně proti korupci?

Oživení dlouhodobě spolupracuje a vydává společná prohlášení a výzvy nebo koordinujeme práci na kauzách tak, abychom se navzájem příliš nepřekrývali s organizacemi jako je např. Transparency International, Ekologický právní systém nebo Otevřená společnost, ale i s iniciativami jako je Platforma pro transparentní zakázky či Koalice pro transparentní podnikání. Jinak souhlasím, že v poslední době vznikla celá řada nových uskupení takzvaných fondů, které chtějí s korupcí bojovat. Veřejnost si musí sama udělat obrázek, jaké výsledky za kým stojí a vytvořit si k nim důvěru v jejich smysluplné a účelné počínání.

 Jak byste pár slovy definoval korupci?

Korupci vnímám jako společenskou nemoc, která nás provází, co lidstvo existuje, reaguje na vývoj naší společnosti včetně zdokonalování našich politických režimů. Čím je více sofistikovaný politický systém, tím lze očekávat, že bude i sofistikovaněji páchána korupce, byť se stále v principu jedná o „prachobyčejnou“ krádež.

Reklama
SDÍLET