Společenská etiketa: Přípitky a proslovy

Není snad významnější události ve společnosti, kdy si můžeme velice lehce trhnout ostudu. Nikdo si nejspíše nebude pamatovat, jak významná osobnost špatně stolovala, nicméně proslov může být terčem chvály ale i kritiky po dlouhou dobu.

 

Stanovte si žánr proslovu

Pronést proslov je svázán velkou odpovědností, je nesmírně důležité si ho předem pečlivě připravit a nazkoušet.

Základním, startujícím bodem přípitku či proslovu je uvědomění jeho žánru. Zda se jedná o úvodní slovo na přivítanou, přípitek významnému hostu, blahopřání novomanželům nebo oslavenci narozenin, zahájení výstavy, poděkování spolupracovníkům a podobně.

Kdo a v jakém pořadí má hovořit?

Při slavnostním obědě nebo večeři hovoří obvykle hostitel a hlavní host. Více přípitků je už na škodu. Jako první, po ukončení aperitivu a příchodu ke stolu, hovoří hostitel. Hostitel přivítá hosta a řekne o něm pár slov. Jako druhý hovoří host a to buď hned po hostiteli, nebo promluví až na závěr banketu, před dezertem. Host poděkuje za přijetí, ocení pohostinnost a pochválí hostitele.

Recept na správný přípitek

Nejlepší řečníci hovoří krátce a výstižně, plynule, bez zadrhávání, koktání a bez zvuků mezi slovy typickými jako „eeee, eeeh, hmmm“. Řeč musí mít úvod, samotnou stať a závěr. Vše propojenou dějovou linkou s gradací a pointou. Čím déle hovoříme, zvyšujeme tím riziko, že se posluchači začnou nudit a náš proslov vejde do podvědomí, jako nesmyslné tlachání. Nehovoříme proto déle než tři minuty. Už z úvodu by řeč měla zaujmout a k závěru rozesmát a uvolnit společenskou atmosféru.

Reklama
SDÍLET