Seznamte se s první pomocí při zimních úrazech

Přestože letošní zima je poměrně teplá, nebezpečí ledovky a ranní námrazy nelze podceňovat. Rizikem nečekaného pádu jsou nejen pohmožděniny, ale také zlomeniny. Víte, jak se správně zachovat, když jste svědky podobného úrazu, a jak poskytnout první pomoc?

 

Jak se zachovat, když jsme svědkem úrazu?

Mezi nejběžnější zranění, se kterými se lze v zimě setkat, patří zlomeniny, vykloubení kolene, vyražený dech či úraz hlavy. Výjimečné nejsou ani omrzliny. Věděli byste, jak postupovat v případech, kdy se stanete svědky podobného neštěstí? Hlavní je vůbec zakročit, začít jednat a přivolat odbornou lékařskou pomoc.

Lidé často opomenou poskytnout raněnému první pomoc v případě, kdy je jich kolem něj shromážděný větší počet a myslí si například, že mu pomoc už poskytl někdo jiný. Dalšími typickými důvody pro neposkytnutí první pomoci jsou neznalost postupu, tréma či strach, že zraněnému neodborným postupem ještě více ublížíme,“ říká Miroslav Nagy, hlavní instruktor první pomoci zdravotnických záchranářů Falck Academy.

Někteří lidé se dokonce domnívají, že jim podávání první pomoci nepřísluší, že by ji měli poskytnout až záchranáři. Žádný stát ale není natolik bohatý, aby mohl zajistit záchranáře na každém rohu. Proto je důležité si pravidelně připomínat zásady první pomoci. Čím více lidí ji ovládá, tím se zvyšuje bezpečnost každého občana.

Co dělat, když zraněný pomoc odmítá?

Pokud je zraněný v šoku či dezorientovaný a vaši pomoc odmítá, snažte se ho uklidnit a vysvětlit mu, proč je ošetření důležité. Zraněný může mít například vnitřní poranění, která mohou mít už během několika minut fatální následky. Se zraněným je potřeba aktivně komunikovat, nelhat mu, nevyhrožovat mu a rozhodně se ho nesnažit ošetřit násilím. V extrémních případech, kdy je zraněný například agresivní nebo dokonce ozbrojený, musíte samozřejmě myslet v první řadě na vlastní bezpečnost a přivolat policii.

Abyste věděli, jak můžete raněnému pomoct do doby, než přijede záchranka, vysvětlíme si postup první pomoci u nejčastějších zimních úrazů.

Zlomenina nebo vykloubené koleno

Zlomeninu je v první řadě nutné znehybnit. Nohu, ať už zlomenou či vykloubenou, je nejlepší zafixovat kusem dřeva – na horách to může být lyžařská hůlka nebo lyže samotná, omotaná šálou. Pokud se v okolí nenachází vhodný materiál k upevnění zlomené nohy, lze ji podobným způsobem zafixovat ke druhé končetině. Zlomená ruka se nejčastěji fixuje tzv. závěsem ke krku. V žádném případě se však končetinu nepokoušejte narovnat do původního stavu.

Krvácení z nosu

Zraněného posaďte do předklonu – nikdy mu hlavu nezaklánějte. Uvolněte oblečení v oblasti krku a navádějte ho k dýchání pusou. Při tom stlačujte měkkou část nosních křídel a po deseti minutách uvolněte. Pokud se tímto podaří krvácení zastavit, není třeba volat záchrannou službu, pokud však krvácení trvá, nebo má raněný další problémy, se zajištěním odborné pomoci rozhodně neváhejte.

Úraz hlavy

Uklouznutí na zledovatělém chodníku může snadno vést k pádu na hlavu a tím způsobit otřes mozku či krvácení do hlavy. V takovém případě je potřeba zraněného uložit do pohodlné polohy a vyčkat příjezdu záchranářů.

Ošetření omrzlin

Omrzlinu poznáte podle toho, že je zasažené místo oproti zbytku těla bledé, téměř až voskové a necitlivé. U tohoto zranění je důležité jeho postupné zahřívání teplem vlastního těla, vlažnou (ale nikdy horkou) vodou nebo obklady. Ošetření puchýřů a poškozené kůže nechte na přivolané pomoci.

Vyražený dech

K tomuto zranění dochází často následkem šoku, raněnému je tedy vhodné poskytnout protišokové opatření v podobě tzv. 5 T. To znamená udržovat ho v tichu a teple, svlažit mu rty tekutinami, pokusit se tlumit jeho bolest a vyčkat na transport do nemocnice. Pokud je zraněný zároveň v bezvědomí, je nutné neprodleně zavolat záchranku a okamžitě přistoupit k oživování.

Jak správně postupovat při resuscitaci?

U dospělé osoby se resuscitace skládá ze dvou notoricky známých, ale ne vždy správně aplikovaných činností. Klíčovým prvkem je stlačování hrudníku do hloubky 5 až 6 centimetrů, což je zhruba jedna třetina předozadního průměru hrudníku, s poměrně vysokou frekvencí 100–120 stlačení za minutu. Po 30 stlačeních, která provádíme zápěstní hranou dlaně, následují 2 vdechy z úst do úst,“ uvádí hlavní trenér první pomoci Falck Academy.

Někteří lidé se při oživování rozhodnou, že nebudou dýchat z úst do úst, nebo dokonce někde slyšeli, že to není u laiků potřeba. Stlačení hrudníku je však stále nutné doplnit dýcháním. Samozřejmě pouze v případech, kdy je to pro člověka podávajícího první pomoc bezpečné a není ohroženo jeho zdraví či život.

Co když si nevzpomenu, jak podat první pomoc?

V krizové situaci lidé velmi často zpanikaří a nemohou si vzpomenout, co ve vypjaté chvíli dělat. Pokud se ocitnete v situaci, kdy nevíte, nebo zapomenete, jak poskytnout poraněnému člověku první pomoc, zákonnou povinnost splníte již samotným přivoláním zdravotnické záchranné služby. Pracovník nouzové záchranné linky vás navíc po zjištění základních informací bude instruovat, jak můžete zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.

Na prohlídku sanitkou zdarma

Převoz zraněného do nemocnice zajišťuje rychlá záchranka neboli zdravotnická záchranná služba (ZZS), která slouží k ošetření a přepravě pacientů v akutních případech. Pokud utrpíte zranění, které výrazně omezí vaši pohyblivost, například zlomeniny dolních končetin, měli byste mít nárok také na transport sanitkou z nemocnice domů. Tuto přepravu zajišťuje dopravní zdravotní služba (DZS) a pro pacienty, kteří předloží žádanku od ošetřujícího lékaře, je zcela bezplatná. Později ji můžete využít také na převoz z domova k lékaři na kontrolu nebo případné další lékařské vyšetření. Žádanku vám ale lékař musí vystavit předem.

„Lékař pacientovi vystaví Příkaz ke zdravotnímu transportu, na jehož základě je dopravní zdravotní služba proplacena vaší zdravotní pojišťovnou. Tento dokument vyplňuje vždy ten odesílající ošetřující lékař, který poskytnutí zdravotní péče, například odborné vyšetření, požaduje, a vždy platí, že použije sanitku toho zařízení, které je pro danou oblast smluvním partnerem zdravotní pojišťovny. Vy pak žádanku předáte řidiči sanitky, a o nic dalšího se starat nemusíte. Úhradu nákladů za dopravu si vyúčtuje sama zdravotní pojišťovna,“ upřesňuje Renáta Jelínková, provozní manažerka DZS Falck CZ.

Co dělat, když lékař dopravní zdravotní službu nenabídne?

Pokud vám váš ošetřující lékař dopravní zdravotní službu sám nenabídne, ale vy se cítíte tak, že přepravu sami nezvládnete, můžete o to lékaře požádat. Další možností je pak zavolat zdravotní pojišťovně a ověřit si u revizního lékaře, zda vaše diagnóza opravdu odpovídá stavu vhodnému pro převoz sanitkou.

Pokud vám vaše diagnóza neposkytne právo na přepravu DZS proplacenou zdravotní pojišťovnou, i přesto jsou vám k dispozici vozidla DZS, jakožto samoplátcům. Navíc vzhledem k efektivnímu plánování transportů více pacientů najednou jsou smluvní ceny nastaveny tak, že je převoz sanitkou DZS v některých případech přibližně o 50 % levnější než doprava prostřednictvím taxi služby,“ radí Renáta Jelínková.

Cena DZS se odvíjí od různých parametrů a přesnou částku se dozvíte na dispečinku jednotlivých společností.

 

Reklama