Rozloučení s počasím

Po celý rok 2013 jsme spolu sledovali pranostiky – připomněli jsme si více než dvě stě nejznámějších. Jejich počet je ale daleko vyšší.  Naši předkové neměli noviny, rozhlas, televizi, ani internet, takže si museli všímat přírodních jevů kolem sebe a dávat si je sami do souvislostí s průběhem zemědělských prací. Postupně tato pozorování zapisovali a tím je uchovali i pro nás.

Naše nejstarší zapsaná pranostika pochází z roku 1455 a je zapsána ručně a latinsky. Zachytil ji Mistr Martin z Lenčice, profesor hvězdářství na univerzitě. Tehdy se šířily hvězdářské pranostiky, které pojednávaly o vlivech planet, o zatměních Slunce a Měsíce a také o charakteru povětří, úrody a nemocí, o válkách a nepokojích.

Pravý rozkvět těchto hvězdářských pranostik nastal s rozšířením knihtisku. Neznalost přírodních zákonů a přirozená touha člověka po odhalení budoucnosti přinášely strašidelné předpovědi, jimiž se hemžily lidové kalendáře.

Skutečným základem našich pranostik se ale stal Kalendář hospodářský každoroční na rok 1617. Je připsán hrabatům Šlikům a jeho autorem je Particilius, moravský vzdělanec, který sbíral lidová pořekadla a hospodářské pranostiky, kriticky je zkoumal a poté sepsal.

Prvním zapisovatelem meteorologických pozorování na našem území je významný šlechtic Karel starší ze Žerotína. Bez jakýchkoliv přístrojů zapisoval déle než rok svá pozorování vývoje počasí v Náměšti nad Oslavou. Dělo se tak v roce 1588 a zápisy jsou proloženy lidovými průpovídkami o počasí.

Mnoho pranostik se k nám dostalo z cizích zemí, mnoho jich vzniklo daleko později, některé dokonce až v 19. století.

 

Mají ještě nějakou platnost?

Z letošního roku můžeme připomenout tři, které svou platnost prokázaly:

První se týká zeleného čtvrtku a říká: Je-li zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Zelený čtvrtek, stejně jako celé Velikonoce, byl bílý a léto opravdu teplé bylo.

Druhá z pranostik, které se ukázaly jako platné, byla ta nejslavnější, tedy medardovská. Říká, že „Medardova kápě čtyřicet dní kape“. Letos na Medarda ani nekáplo a opravdu se medardovské deštivé počasí střední Evropě letos vyhnulo.

Poslední z vybraných pranostik se týkala svátku svatého Jiljí, tedy 1. září. Pranostika sděluje: Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc udržuje. Letošní září bylo většinou chladné a deštivé, přesně jako svátek svatého Jiljí.

Možná je to náhoda, možná ale pranostiky leccos o vývoji počasí napoví. Pro každého zájemce o pranostiky a vývoj počasí je tady kniha Jana Munzara Medardova kápě, ze které jsem po celý rok 2013 čerpala materiál ke svým článkům. Dnešní článek je poslední.  Loučím se Vámi, milí čtenáři, a přeji Vám krásný a radostný rok 2014 a v něm dlouhá období přívětivého počasí.

Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz

Reklama
SDÍLET