Rozhovor nejen o Černé kostce

Už je to téměř sedm let, co byla vyhlášena architektonická soutěž na novou budovu Moravskoslezské vědecké knihovny. Vítězi se stali architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Budova se ale nestaví a projekt zatím leží jen na stole. Oba pánové ale doufají, že nic není ještě definitivní.

LADISLAV KUBA A TOMÁŠ PILAŘ: „STÁLE DOUFÁME, ŽE JEŠTĚ NENÍ VŠECHNO ZTRACENO.“

Navštívili jste Moravskoslezskou vědeckou knihovnu?

Samozřejmě, že jsme Moravskoslezskou vědeckou knihovnu navštívili, i když ne jako běžní uživatelé.

Co berete jako její největší mínus?

Za největší mínus z hlediska čtenáře bychom asi označili naprostý nedostatek studijních míst. Z hlediska pracovníků knihovny je největším problémem stav a kapacita skladů knih.

A čím se tedy lišil Váš projekt Černá kostka od nynější Moravskoslezské vědecké knihovny? Byl něčím výjimečný?

Určitě mnohem větší kapacitou a velikostí volného výběru knih. Prostory pro výstavy, přednášky a konference. V budově knihovny  by měla být i literární kavárna. Myslíme si, že náš projekt v soutěži uspěl hlavně proto, že kromě splnění základní funkce knihovny přináší i urbanistickou a architektonickou kvalitu a zajímavý prostorový koncept interiéru.

Měli jste pro svůj projekt předem dány nějaké přísné parametry, nebo jste měli volnou ruku?

Podkladem pro každou architektonickou soutěž je stavební program, který vymezí požadavky investora na stavbu. Pokud jde ale o konkrétní architektonické a provozní řešení, měli jsme od investora volnost, jinak by nemělo ani smysl pořádat takovou soutěž.

V nové budově knihovny měly být i prostory pro výuku jazyků VŠB-TU Ostrava, kdo s tímto nápadem přišel?

Tento požadavek vzniknul až na začátku roku 2010, kdy byl již projekt knihovny hotov. Investor nás požádal, jestli by bylo možné do projektu knihovny tyto prostory začlenit.

A bylo to možné?

Dospěli jsme k závěru, že ano. Ale samozřejmě za předpokladu částečné úpravy projektu.

Setkali jste se s odpůrci Vašeho projektu? Co jim nejvíce vadilo?

Kritika se týkala třeba toho, že stavba je příliš strohá, to si ale nemyslíme. Z vnějšku tak působit může, ale interiér je naopak prostorově velmi bohatý.

Je ale pravda, že většina Ostravanů přijala Černou kostku za svou. Čemu přičítáte takovou popularitu projektu?

Docela nás to překvapilo, protože projekt Černá kostka je založen na racionálním konceptu a není nijak podbízivý. Moderní architektura nebývá vždy přijímána laickou veřejností s pochopením, o to více si toho vážíme.

Mrzí Vás, že Černá kostka nakonec nebude zrealizována, nebo to je pro Vás jen jeden z mnoha projektů?

Především projekt knihovny do Ostravy patří k našim nejvýznamnějším projektům, jak velikostí, tak zejména tématem. Kromě toho jej pokládáme za zdařilý, proto nás bude velmi mrzet, pokud zůstane jen na papíře. Ale stále doufáme, že ještě není všechno ztraceno.

V Ostravě už ale některé Vaše projekty k vidění jsou, že ano?

Ano, v loňském roce jsme dokončili stavbu bytového domu Ostravská brána a v současnosti ještě dokončujeme administrativní budovu v Biskupské ulici, která je shodou okolností na protější straně.

Rozhovor vznikl za pomoci Barbory Lapišové.

Reklama
SDÍLET