Rodinné tajemství VIII.

Se Zdenem jsme naplánovali společný oběd s Mirkem. Bylo na mně, abych Mirkovi zavolala a pozvala ho. Nebylo nic snazšího. Volám Mirkovi: Ahoj Míro, chtěla bych ti oplatit pozvání na oběd, měl by si čas v sobotu tak na 11 hodinu? Jo nemám program, přišel bych. Musíš si napsat ale mou novou adresu, protože jsem se stačila přestěhovat. Dobře, přijedu v 11 hodin.

Byl přesný, přinesl mi krásnou kytici. Když si sedl do křesla, otevřely se dveře vedlejšího pokoje a vešel Zdeno v náručí choval naši Leu. Mirek seděl jako přibitý. Tati, kde ses tu vzal? Co to dítě? Hanina tě taky pozvala? Ale ne, my už Mirku dlouho spolu žijeme a máme spolu tuhle malou holčičku Leu. To není možné, takhle radikálně jsi změnil svůj život? V tu chvíli nám oběma zatrnulo, jak se říká. A proč ne, Hanina se mi líbila, už když k nám nastoupila, bohužel, měla oči jen pro tebe. Potom se vše zvrtlo a já jsem měl cestu volnou. Zdeno popošel s Leou ke mně a krásně mně políbil. I já jsem mu jeho polibek oplatila vášnivým objetím. Mirek měl plné oči slz, ale ustál to. Možná mu došlo, co navždy v životě ztratil. Ale za chyby se platí.  A někdy dost tvrdou měnou. Mně se zdálo, že se doma moc nezdržuješ, tušil jsem, že sis asi našel nějakou přítelkyni, ale že to bude Hanina, to by mně ani ve snu nenapadlo. A jak vám to spolu klape? Vyzvídal. Mirku, Zdeno je mojí životní láskou, naše přátelství přerostlo v lásku, milujeme se, máme spolu Leu a je nám oběma moc krásně. Užíváme si života, dokud je nám přán.

Po celou dobu návštěvy jsme se navzájem se Zdenem různě hladili, dotýkali, jak říkával Zdeno – něžnili jsme se, letmo se i líbali. Bylo na nás vidět, jak jsme zaláskovaní. No tak to musíme zapít, pravil Mirek. Zapiješ to s otcem, já zatím kojím, tak se tohoto požitku pro tuto chvíli vzdám. Oběd proběhl v příjemné atmosféře, věci se daly do pohybu. Ani náznakem Mirek nepochyboval, že by dítě mohlo být jeho. Nebo spíš ani nepřemýšlel, že by tak mohlo být. Bude tedy navždy klid, snad. Všichni jsme si užili krásné odpoledne. Na Zdenovi bylo vidět, že je rád, že vztahy se synem jsou, jak mají být. Když se Mirek po návštěvě loučil, řekl: Jsem rád, že to vše tak dopadlo, je na vás obou vidět, jak se milujete, je to až neuvěřitelně krásné, moc vám to přeju a ať vám to hodně dlouho vydrží. Tátu objal a ten byl v sedmém nebi. Mně lehce políbil na tvář. Slíbili jsme si, že se zase brzy uvidíme. Když Mirek odešel, řekl Zdeno: Haninko, pojď si ke mně sednout. Seděli jsme vedle sebe, vzal mně za obě ruce, díval se mi do očí a řekl: Jsem nejšťastnější chlap na světě, mám krásnou, chytrou ženu, krásnou dceru, zároveň i vnučku, miluji vás obě a jen si přeji, abychom ve zdraví se dožili snad sta roků.

Děkuji ti, že jsi mně zase dala se synem dohromady. Takový závěr návštěvy jsem ani nečekal. Objal mně a vášnivě políbil. Právě teď, ale i jindy jsem ze všech jeho něžností a polibků cítila tu neuvěřitelnou touhu a lásku, kterou Zdeno ke mně choval. Proto jsem nikdy o jeho citech nepochybovala. Jsem Zdeno ráda, že jsme velká rodina, která bude držet pohromadě a život pojede ve starých kolejích a tak jsem si to i přála…

Za týden odjíždíme za rodičema na Vysočinu. Z toho mám obavy, jak tato návštěva dopadne. Přijeli jsme k našim, vystoupili jsme se Zdenem z auta, uzamkli ho a šli do domu. Byla to řádná vítačka. Sice jak znám maminku, byla trochu zaražená, že Zdeno je určitě o dost starší, ale je to přeci můj život. Přivezli jsme vám jeden velký dárek pro oba, tak si musíte pro něj s námi do auta dojít, říkám mamince. Když maminka přišla k autu a viděla v něm sedačku s Leou neubránila se slzám. A nic jsi nám neřekla. Mami věděla jsem, že budeš mít strach, taky jsem byla v nemocnici, ale brzy mně pustili domů a Zdeno se o mne pořád staral, musela jsem polehávat. Vše nakonec dobře dopadlo. Ještě Lea není pokřtěná, tak doufám, že přijedete na křtiny. No to víš, že jo.

Návštěva u našich rychle utekla. Užili jsme se i atmosféra byla velmi přátelská. Taťka s mamkou si začali tykat se Zdenem a bylo to moc fajn. Na Zdenovi bylo vidět, jak si to vše užívá, jak je šťastný. V mém dětském pokojíku, který rodiče nechali tak, jak jsem ho opustila po ukončení studiích, jsme spali všichni tři a já jsem si užívala Zdenovu lásku ještě dlouho po půlnoci.

Konec osmé části romantické povídky na pokračování od autorky Hany Novákové.

Pokračování povídky vyjde příští neděli.

Reklama
SDÍLET