Barakuda – dravá mořská ryba z čeledě soltýnovitých. Nebojte se, nebudu vás poučovat o zoologii a různých druzích ryb či o tajích rybaření. Barakuda totiž není jen dravá ryba, ale i přezdívka talentovaného plavce Daniela (Dannyho) Kellyho a zároveň i název románu Christose Tsiolkase.
Christos Tsiolka je australský spisovatel řeckého původu, který proslul zejména románem Facka. Tak jako je autor Australan řeckého původu, podobné kořeny má i Daniel Kelly. Danielova matka je Řekyně a Danny se za své kořeny stydí a nejen za své etnické kořeny.
Danielův život se točí jen a jen kolem plavání, na své rodiče či sourozence nemá čas a v podstatě na ně ani nebere příliš ohled. Vše a všichni se podřizují jeho plavání.
Daniel je vynikajícím plavcem a díky své ctižádostivosti, píli a vrozenému talentu stoupá jeho hvězda stále výše. Dokonce se díky těmto svým schopnostem probojuje na elitní střední školu, kde se platí velmi tučné školné, od kterého je však Daniel díky sportovnímu stipendiu osvobozen.
Danny se necítí ve škole dobře. Cítí úsměšky a opovržení chlapců z „lepších rodin“, kteří si jej dobírají pro jeho sociální i etnický původ a navíc si uvědomuje i svou odlišnou sexuální orientaci, kterou z pochopitelných důvodů tají. Nakonec si však vybuduje jakýsi respekt spolu s tím, jak se lepší jeho sportovní výsledky. Právě ve školním plaveckém týmu získává přezdívku Barakuda. Ve škole se mu podaří spřátelit s nevýrazným chlapcem, který má stejně jako Danny jiný než „čistě australský“ původ. Ke své kamarádce Demet, tak získává dalšího celoživotního přítele.
Danyho čeká velká sportovní budoucnost. Nepochybuje o tom on ani jeho okolí. Zdá se, že svůj životní sen – plavat na mistrovství světa má na dosah ruky. To, co míváme na dosah ruky, ale ještě neznamená, že to máme v hrsti. Bohužel tak na prvních velkých mezinárodních plaveckých závodech Danny vybouchne. Tato zkušenost jej naprosto zlomí. Postupně přestává plavat, zanedbává školu, bere „podřadná zaměstanání a vše vyvrcholí násilným činem, za který jej čeká pobyt ve vězení.
Danny nakonec dokáže najít sám sebe a dokáže si uvědomit, co je pro něj v životě důležité. Jsou lidé kolem něj, rodina a přátelé. Nachází naplnění v poněkud překvapivě zvoleném povolání, kde dokáže zúročit svou citlivost, ale i dobrou znalost lidského těla.
Kdyby Barakuda byla vzhledem k tématu, hledání sebe sama v období dospívání, román pro teenagery, zdaleka by nedokázal zaujmout tolik jako, když je autorem pojat jako celoživotní hledání sebe sama. Ano, dospívání je asi v hledání toho, kdo jsem, dominantním životním obdobím, ale autor nás dokáže přesvědčit, že to, kdo jsem, odkud a kam jdu je naším celoživotním lidským údělem či úkolem. Dokáže nám předat myšlenku, že nejen naše úspěchy, ale i naše chyby nás dělají tím, kým jsem. A mnohdy jsou právě naše nezdary, které nejvýrazněji přispívají k formování naší osobnosti a je jedno jestli je nám 17 nebo 60 let.
„Třetí Do prdele, kurva, na hovno, do hajzlu, do píči, třetí. Nekvalifikoval se. Prohrál je nula. Trenér stál s osuškou v ruce kousek od něho, říkal mu, že to byl pěkný pokus, že se nemá za co stydět, že se musí soustředit na další závod, že další závod bude jeho závod, a Danny ho poslouchal a přikyvoval a přesvědčoval sám sebe, že ano, že další závod bude jeho závod, ale v koutku jeho vědomí se začala utvářet myšlenka, už ji málem dokázal uchopit, lze věděl, že nesmí, že nemůže. Zavrtěl hlavou a zapudil tu myšlenku kamsi dozadu do mysli.“
Vydalo nakladatelství Host.
