Přivýdělek k důchodu? Příležitostí pro seniory nikdy nebylo víc

V posledních letech výrazně přibývá seniorů, kteří si k penzi chtějí přilepšit. Uplatnění nacházejí zejména na méně kvalifikovaných pracovních pozicích, postupně však přibývá i těch, kteří vykonávají vysoce odborné a dobře placené práce. Současná situace na pracovním trhu jim významně hraje do karet. Firmy ve velkém hledají nové zaměstnance, ale uchazeči nejsou, a tak roste zájem i o starší ročníky. Podniky si zároveň začínají uvědomovat, že letité zkušenosti, praxe i loajalita pracovníků pokročilejšího věku pro ně mohou být značnou výhodou.

Více peněz i dobrá společnost

Většina penzistů se nechá do práce zlákat zejména příslibem příjemného přivýdělku, a to i v případech, kdy mají poměrně slušný důchod. Na to, aby si mohli udržet svou dřívější životní úroveň, jim totiž měsíční renta většinou nestačí. Dalším důvodem, proč lidé v důchodovém věku setrvávají v pracovním shonu, je potřeba nebýt sám. Řada mužů i žen jde v pozdním věku pracovat kvůli tomu, že ztratili svého životního partnera a nechtějí jen celý den sedět sami doma. Potřebují být mezi lidmi a dělat něco užitečného. Díky práci znovu získají pocit sounáležitosti, který je pro ně mnohdy důležitější než peníze.

Zájem o penzisty je obrovský

Přestože dříve důchodci na trhu práce patřili spíš k odstrkované skupině, dnes jsou vzhledem k nedostatečnému množství pracovníků velmi žádaným „zbožím“. Zájem mají firmy nejenom o kandidáty starší 55 let, ale právě i o osoby v penzi.

Podle posledních informací Českého statistického úřadu pracovalo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 přes 133 tisíc lidí ve věku 65 let a více, z toho bylo přes 11 tisíc ve věku 75 let a starších. V porovnání s rokem 2016 je vidět jasný nárůst, kdy v té době pracovalo 108 tisíc lidí ve věku 65 let a více.

Jak najít tu pravou práci

U kandidátů pokročilého věku dnes zaměstnavatelé objevují obrovský potenciál. Pokud tedy přemýšlíte, kde a za jakých podmínek si přivydělat, právě teď nastává ideální doba pro hledání zaměstnání. Základní informace o volných pozicích najdete například na specializovaných webech pro seniory, případně na klasických pracovních portálech.

Na zajímavé pracovní nabídky vás může upozornit také personální agentura. Její pracovník vám dokáže vytipovat přesně takové pracovní pozice, které budou odpovídat vašim představám a požadavkům. Ideální pak je samozřejmě vydat se na lov osobně. Seznámíte se tak nejen s budoucími kolegy, ale obhlídnete si i terén, v němž byste v budoucnu eventuálně působili.

Správná volba typu pracovního poměru

Lidé, kteří již dosáhli důchodového věku, mohou pracovat doslova tolik, co jim síly stačí. Vedle pravidelné měsíční renty si tak mohou přilepšit ještě o klasický plat. Se zaměstnavatelem přitom mohou uzavřít smlouvu na hlavní pracovní poměr, dohodu o provedení práce (DPP), či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). V praxi jde jen o to, co vám bude nejlépe vyhovovat. „V případě práce na hlavní pracovní poměr je zaměstnavatel povinen za pracovníka odvádět zdravotní a sociální pojištění i daně. Pokud se uzavře smlouva na DPP, je na ni standardně možné odpracovat 300 hodin ročně. V případě, že si zaměstnanec, který už je v penzi, na DPP nevydělá víc než 10 tisíc korun měsíčně, nemusí odvádět zdravotní ani sociální pojištění. Daň z příjmu mu v tomto případě pokryje sleva na poplatníka,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR, a dodává, že pakliže měsíční přivýdělek přesáhne desetitisícovou hranici, je nutné vedle daně z příjmu pokrýt i zálohy na pojištění.

Práce na DPČ pak nabízí možnost odpracovat až 20 hodin týdně. Zaměstnanec však musí již z výdělku nad 2 500 korun odvést daň z příjmů, poníženou o slevu na poplatníka, a také zdravotní a sociální pojištění.

Možnost přivydělat si mají i lidé v předčasném důchodu. Ti ale mohou pracovat pouze na DPP či DPČ. V tomto případě budou současně dostávat důchod i měsíční přivýdělek. „Pokud se předčasný důchodce nechá zaměstnat na hlavní pracovní poměr, ztrácí posléze ze zákona svůj nárok na penzi,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad.

Pracovat v důchodu se vyplatí

Ti, kteří již pobírají starobní důchod a dále pracují na hlavní pracovní poměr, mají navíc možnost požádat o navýšení důchodu, a to vždy po odpracování 360 kalendářních dní u jednoho zaměstnavatele. Do této doby ale nejsou započítány dny, kdy zaměstnanec pobírá nemocenskou či jiné náhradní doby pojištění. Po vypočtení nového základu pak může dojít k navýšení až o 0,4 %. Penzista, který pobírá důchod, a přitom pracuje na DPČ, či DPP, o navýšení žádat nemůže.

Pakliže se vám do plného důchodu ještě moc nechce, existuje také možnost čerpat penzi tzv. „na půl“. „V tomto případě se výpočtový základ zvyšuje o 1,5 procenta za každých sto osmdesát odpracovaných dnů,“ doplňuje Ondřej Wysoglad. Žádat o zvýšení přitom můžete nejdříve po dvou letech. Pokud jste během těchto dvou let odpracovali víc jak 180 dnů, zvýší se vám výpočtový základ o procenta přímo úměrná ke konkrétnímu počtu odpracovaných dnů.

Na ještě zajímavější navýšení měsíční penze může senior dosáhnout v případě, kdy i po dosažení důchodového věku zůstane naplno ve svém zaměstnání a namísto důchodu bude nadále pobírat pouze standardní mzdu. Překročení hranice pro nástup do důchodu totiž nutně neznamená, že důchodce musí začít čerpat starobní důchod. Pokud se rozhodne pro tuto variantu, odměnou mu bude navýšení důchodu v okamžiku, kdy se ho rozhodne využít. „Za takové situace se vám za každých 90 dní odpracovaných navíc zvýší výpočtový základ důchodu o 1,5 procenta. Do této doby se nicméně nepočítají dny, kdy pobíráte nemocenskou nebo jiné náhradní doby pojištění“, uvádí ředitel Adecco ČR. O zvýšení penze přitom můžete žádat nejdříve po dvou letech. Pokud jste v průběhu těchto dvou let pracovali víc jak 90 dní, zvýší se vám výpočtový základ o procenta, která přesně odpovídají konkrétnímu počtu odpracovaných dnů. V případě, že šlo např. o 180 dní, půjde o celkové navýšení o 3 %.

Nabídka práce je opravdu pestrá!

Nekonečno možností uplatnění mají senioři jak na specializovaných pozicích, tak v oborech, kde odbornost a praxe naopak nehrají velkou roli. Z kvalifikovaných míst firmy hledají např. specialisty z oboru účetnictví, obchodu nebo administrativy. U nekvalifikovaných pracovníků pak jde hlavně o práci u bezpečnostní a úklidové služby, na pozici pokladní nebo zaměstnání ve skladu.

Šanci důchodci mají ale třeba i jako kustodi v galeriích. Zejména ženy si potom v důchodu většinou přivydělávají domácími pracemi, úklidem, nebo hlídáním dětí.

Zaměstnavatelé mají obecně zájem zejména o seniory, kteří umějí ovládat moderní vybavení a techniku jako chytrý telefon nebo počítač. Pro jednotlivé podniky je také samozřejmě výhodnější zaměstnat kandidáty-důchodce, kteří již ve firmě pracovali a vědí, jak to v ní funguje. U specifických pozic si pak firma namísto najmutí nového zaměstnance raději ponechá penzistu s dostatečnou praxí i zkušenostmi,“ říká Ondřej Wysoglad.Pokud se chce člověk v pokročilejším věku uchytit v oboru, ve kterém zatím praxi nemá, může uvažovat o rekvalifikačním kurzu. Ten se v průměru pohybuje kolem 6 000 korun.

Chcete pracovat, ale zaměstnavatel vás tlačí do penze? Nenechte se!

Pokud jste již dosáhli důchodového věku, ale rozhodnete se dále pracovat, může se stát, že vám zaměstnavatel nevybíravě naznačí, že je možná čas uvolnit místo mladším. Řada zaměstnavatelů si přitom neuvědomuje, že pokud pracovníka nutí odejít z práce z důvodu vyššího věku, může jít o diskriminaci.

Ani když je zaměstnanec již v důchodovém věku, nemůže ho zaměstnavatel nutit odejít do důchodu. Současně nemá právo ho diskriminovat kvůli věku a rozhodnutí o ukončení pracovního poměru s takovýmto zaměstnancem nesmějí být pouze účelová,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad.

Za takové situace má pracovník možnost obrátit se na tzv. whistleblowing policy, specializovaný útvar nebo osobu, která určí správný postup řešení dané situace. Nejde ale o jedinou možnost, jak může zaměstnanec svůj problém řešit. „Pracovník se může v této věci obrátit také na státní instituce, například na Kancelář veřejného ochránce práv, či Českomoravskou konfederaci odborových svazů,“ doplňuje Ondřej Wysoglad.

V případě, že vás chce šéf přece jen nahradit, musí postupovat dle možností, které mu dává zákoník práce. „Pokud obě strany souhlasí s ukončením pracovního poměru, může zaměstnavatel se zaměstnancem podepsat standardní dohodu o ukončení pracovního poměru. V případě, že zaměstnanec o odchodu do důchodu neuvažuje a chce v práci i nadále setrvat, může s ním zaměstnavatel ukončit pracovní poměr pouze dle ustanovení zákoníku práce. Tedy z organizačních důvodů nebo pro porušování pracovních povinností, neuspokojivé pracovní výsledky a jiné závažné důvody,“ doplňuje ředitel Adecco ČR. V případě ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů pak zaměstnanci náleží odstupné.

Podnikání v důchodu

Když člověk pobírá starobní důchod a současně podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. „Samostatně výdělečně činní důchodci si musí plně plnit své oznamovací povinnosti u finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a OSSZ. Dále musí v zákonných termínech doručit na finanční úřad daňové přiznání, na OSSZ a zdravotní pojišťovnu potom přehled o příjmech a výdajích. A to i při výkonu samostatné výdělečné činnosti po část roku. V prvním roce podnikání nemusíte odvádět zálohy na sociální pojištění – doplatíte ho až zpětně po odevzdání přehledu pro OSSZ. Vypočte se podle toho, kolik jste v uplynulém roce skutečně vydělali. Zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí zde být dodržen minimální vyměřovací základ, což je výhodné. Důchodce, který podniká, podává daňové přiznání v případě, že jeho roční výdělek z podnikání přesáhl hranici patnácti tisíc. Při nižších příjmech nemusíte nic přiznávat, ani danit,“ upřesňuje Ondřej Wysoglad z personální agentury Adecco ČR.

Reklama