Prevence a léčba Alzheimerovy choroby

Přinášíme Vám odborný článek pana docenta MUDr. Aleše Bartoše, Ph.D. působícího v AD Centru 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Fakultní nemocnice Královské vinohrady. Článek se věnuje alzheimerově chorobě. Jejímu rozpoznání, možnostech léčby a také výzkumu této nemoci.

Žijí mezi námi. Nemluví o svých potížích. Často sami ani nevědí, že nějaké mají. A přitom se tiše vytrácejí. Demence na první pohled není vidět, nebolí, ani není náhlým stavem. Zůstává tak logicky nepovšimnuta, dokud na sebe neupozorní něčím neobvyklým. Tu hrůzu, jakou demence kolem sebe šíří, si teprve uvědomí ti, kteří o takto postiženého pečují, ať už v rodinném kruhu, nebo v instituci. Je pravděpodobné, že v budoucnu většina z nás potká tváří v tvář pacienta s demencí, která neúprosně vymazává samu podstatu lidství.

V Evropské unii přibývá každých 24 vteřin nový pacient s Alzheimerovou nemoci (AN)! Zatímco se úmrtnost na některá častá onemocnění snížila, na AN se naopak výrazně zvýšila.

Mezi hlavní příznaky tohoto onemocnění patři poruchy paměti, časoprostorové orientace, úsudku a myšleni, plánování a organizování činnosti k určitému cíli, poruchy řeči jak v porozumění, tak ve vyjadřování a poruchy zrakově-prostorových schopností. Vlivem těchto duševních nedostatků jsou narušeny běžné, sociální nebo pracovní činnosti jedince (což je vlastně definice medicínského termínu demence).

Příznaky nemoci

 „Vždyť jsem ti to před chvílí už říkala. Proč se stále opakovaně ptáš na totéž?“ povzdechla si Ludmila. „Mami,“ vložila se do rozhovoru dcera, „s tátou se něco děje. Je jiný než dříve. Zapomíná, bývá popletený, těžko se vyjadřuje, už se nevěnuje koníčkům. Mně se to nějak nezdá.“ Ludmila protestovala. „Je mu skoro 80 let, co bys chtěla?“ Antonín přitakával, „Inu, to ten věk…

S prodlužováním délky života vzrůstá výskyt Alzheimerovy nemoci, která je nejčastější demencí a tvoří asi polovinu všech demencí. Rozvoj AN je typický ve starším věku, ale objevuje se i po 40. roce. Onemocní asi 13 % osob starších 65 let. Ve věku nad 85 let je postižen každý pátý. Očekává se značný vzestup AN ve světě i České republice. Nemoc nastupuje plíživě, a proto se první příznaky považují za přirozenou součást stárnutí.

Od něj se liší tím, že se nedostatky vytrvale zhoršují. Většina nemocných si poruchy neuvědomuje. První si jich všimnou často příbuzní, i když ne vždy.

Tak moment, blázna ze mě dělat nebudete. K žádnému doktorovi nepůjdu. Nic mi není.“ Dcera opatrně navrhla: „Tati, dívala jsem se na internetu, že existuje možnost bezplatného vyšetření paměti v civilním prostředí. Žádné bílé pláště.“ Antonín nakonec neochotně souhlasil: „Tak to by snad šlo.“

Česká alzheimerovská společnost od června 2008 nabízí ve svých kontaktních místech po celé ČR možnost bezplatného jednohodinového vyšetření paměti a dalších psychických funkcí v tzv. projektu Dny paměti. Seznam míst je dostupný na www.alzheimer.cz. Pokud výsledky vedou k podezřeni na onemocnění, je pacient poslán do ordinace neurologa nebo psychiatra k bližšímu posouzení.

Časné rozpoznání nemoci umožňuje pacientovi zařídit si různé záležitosti dříve, než se stane dementním (vypořádání majetku, ukončení řízení auta apod.). Rodina může lépe chápat projevy postiženého, rozmyslet si další strategii péče a zajistit si včas pomoc domácí či ústavní péče. Lékařský léčebný zásah je také nejúčinnější, pokud přijde brzy. Proto máte-li podezření, vyšetření neodkládejte!

Lékař zjišťoval potíže nemocného. „Když teď máme soukromí bez pana Antonína, popište mi, co se změnilo oproti jeho minulosti.“

Dcera a manželka vzpomínaly a popisovaly. „Největší problémy mu dělá zapamatovat si nové informace. Neví, co bylo před chvílí. Divné je, že staré vzpomínky má přesné, z mládí popisuje detaily. Není schopen se naučit novým věcem. Neustále něco hledá. Zapomíná brát léky. Nedokáže správně nakoupit ani si spočítat peníze. Nedokáže už platit účty. Nezvládne se správně rozhodnout. Je dezorientován v čase a prostoru. Ztratil pojem o dnech, několikrát zabloudil. Povaha se také změnila. Ztratil zájem o vše. Bývá podezíravý, jindy je vzteklý až agresivní. Zdá se nám, že je i smutnější než dříve. Přijde mu to líto, že už to není on.

Hlavní potíže spočívají v zapomínání, která bývají prvním projevem AN a ve srovnání s ostatními příznaky zůstávají nejnápadnější po celou dobu trvání. Pacienti neudrží v paměti především nové informace (tzv. krátkodobá paměť). Opakovně kladou stejné otázky, na které již dostali odpověď. Těžko se učí novým dovednostem, např. ovládat mobilní telefon, počítač, nové kuchyňské přístroje. Naproti tomu mají dlouho uchovány vzpomínky na mládí.

 Z hlediska obsahu je postižena paměť na zážitky (epizody) ze svého vlastního života, tzv.

epizodická paměť. Například po bezprostředním skončení oběda se pacient začne shánět po tom, kdy bude oběd. Paměť na naučené pohybové stereotypy je však dlouho uchována (hraní na hudební nástroj, jízda na kole apod.).

 Jindy si pacienti často nemohou vzpomenout na nějaké slovo nebo označení určitého předmětu. V lehčích případech jsou schopni ho popsat více slovy. Postupně se ztrácí jejich soběstačnost. Objevuji se poruchy chování a nálady. Na rozdíl od jiných lékařských ordinací je také důležitý rozhovor s nejbližšími osobami. Ke zjišťování těchto příznaků existuji také různé testy a dotazníky.

Procentuální změna v hlavních příčináchsmrti od roku 2000 do roku 2005
Procentuální změna v hlavních příčinách
smrti od roku 2000 do roku 2005
Možnosti při diagnostice AN

 „Provedeme doplňující vyšetření, abychom odlišili jiné demence než AN,“ nabízí lékař. „Jaká budou a k čemu jsou dobrá?“ dotazovali se. Celosvětový trend směřuje k časnému rozpoznání

AN, tj. dříve, než se zhorši soběstačnost a dokonce i ve zdánlivě zdravé populaci. Předpokládá se, že AN začíná 10–20 let před prvními potížemi. V této době se odehrávají biologické změny, pomocí kterých je možné správně a včas diagnostikovat AN, než se rozvine demence.

 Výpočetní tomografie a lépe magnetická rezonance mozku (lidově „tunel“) zobrazí úbytek mozkové tkáně, zejména v oblasti mořského koníku – hipokampu . SPECT mozku probíhá podobně, jen se předtím vpravuje barva do žíly, která mozek dočasně obarví.

Obvykle se méně zabarví okolí hippokampu.

V mozkomíšním moku z tzv. lumbální punkce (lidově „nápich páteře“) se mohou najít typické (nikoli však úplně specifické) bílkoviny pro degenerativní proces při AN Léčebné možnosti Alzheimerovy nemoci.

Lékař shrnul výsledky: „Všechna vyšetření ukazují, že jde o AN. Dobrá zpráva je ta, že jste přišli včas a můžeme zahájit léčbu, která zbrzdí postup nemoci.“

Jestliže je diagnóza Alzheimerovy nemoci potvrzena, je průběh nemoci příznivě ovlivnitelný dvěma skupinami léků: inhibitory acetylcholinesterazy a memantinem. Inhibitory acetylcholinesterazy zablokuji jeden enzym, takže nedochází k rozkladu acetylcholinu, molekuly důležité pro paměť. Dávka se postupně zvyšuje až na nejvyšší možnou dávku, kterou pacient snáší. Memantin snižuje hladinu šumu při komunikaci mezi nervovými buňkami, takže se pak lépe rozpozná signál nesoucí informaci. Ukázalo se, že lze oba léky kombinovat, a tak využít výhodně obou různých účinků a zpomalit progresivní průběh zatím nevyléčitelné nemoci.

 

Trojrozměrné obrazy mozku při SPECT vyšetření, zdroj: AD Centrum
Trojrozměrné obrazy mozku při SPECT vyšetření, zdroj: AD Centrum
Závěr

 Protože je nemocí postiženo čím dál tím více seniorů, probíhá intenzivní vývoj nových léčebných přístupů (např. očkováni) a výzkum této nemoci. Včasná diagnóza umožní adekvátní léčbu, která může zpomalit průběh. Soběstačnost pacienta může zůstat delší dobu zachována.

Pokud myslíte, že sám nebo někdo z vašich blízkých má výraznější poruchy paměti a dalších psychických funkcí, navštivte praktického lékaře, kontaktní místa ČALS v projektu Dny paměti nebo neurologa, psychiatra či geriatra. Podrobnější informace, specializované poradny, testy a dotazníky na AN a trénování paměti lze nalézt např. v knize Poznejte demenci správně a včas nebo na internetových stránkách http://www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum, www.alzheimer.cz, www.vzpomínkovi.cz.

Výzkum Alzheimerovy nemoci v AD Centru je mj. podporován také ze sbírky Klubu Terryho Pratchetta.

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

 

Centru pro výzkum, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze hledá zdravé seniory pro pomoc ve výzkumu paměti. Odměnou Vám může být 500,- Kč.  Pomozme dobré věci a zapojme se do výzkumu. Více informací naleznete níže.
Ptáte se:“Jakou mám vlastně paměť?“

 

My Vám odpovíme zdarma či dokonce za 500 Kč!

Zúčastněte se výzkumu AD Centra ve Vinohradské nemocnici, staňte se českou normou, a tím pomůžete zlepšit včasné rozpoznání demence u seniorské populace v ČR.

zdroj: AD Centrum
zdroj: AD Centrum
Zveme všechny ZDRAVÉ seniory NAD 65 let do výzkumu paměti
a dalších poznávacích schopností.
Jejich orientační zjišťování proběhne během 1 hodiny.
Vybraným osobám nabídneme druhé vyšetření podrobnějšími neuropsychologickými metodami během 1,5 hodiny
za odměnu 500 Kč!

 

 

Pro zařazení do výzkumu je nezbytné splnit následující VSTUPNÍ KRITÉRIA:
  • mateřský jazyk čeština
  • žádné neurologické obtíže (bez epilepsie, bezvědomí, bez vážných úrazů hlavy)
  • psychické zdraví (bez depresí a úzkostí a jejich léčby, bez závislosti na  alkoholu nebo drogách).

 

V případě zájmu se obracejte na telefon 267 162 344 kdykoliv. Pokud nám zanecháte zprávu na záznamníku nebo e-mailu adcentrum12@gmail.com, ozveme se Vám.

                      

AD Centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
tým Poradny pro poruchy paměti, Neurologická klinika, pavilon K1.

www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum

Reklama
SDÍLET