Výlet začínáme u vlakové stanice Jablonné v Podještědí, kam se i posléze vrátíme stejnou cestou. Celá trasa není delší než 10 – 12 km, fyzicky je nenáročná. Budeme procházet malebnými zákoutími, mezi stylovými chalupami, které dokonale zapadají do krásné kulisy Lužických hor.
Od nádraží se vydáváme po modré značce . Na náměstí jdeme stále rovně k jeho středu , abychom našli stromy dobře ukrytý rozcestník.
Pokračujeme po zelené kolem barokního kláštera sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Projdeme po schůdcích dolů a dostáváme se na cestu mezi malebnými chalupami. Je to velkolepá podívaná, kterou málokde uvidíme.
Přicházíme k Markvartickému rybníku. Čas tu plyne pomalu a klidně. Na břehu sedí rybáři. Kolem nás procházejí pomalu lidé s vozíky, na kterých vezou prázdné lahve a kanystry. Jdeme za nimi.
Z dálky vidíme zděný altánek. Jak se dozvídáme od místních, stojících tu ve frontě, jde o empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy. Odtud vyvěrá pramen léčivé vody. Je to Zdislavina studánka. Dostáváme jednu lahev, abychom si vodu mohli odvézt domů. Lidé jsou tu milí, srdeční, hodní, možná díky účinkům vody.
Jdeme lipovou alejí a přicházíme k Bredovskému letohrádku. Vstupujeme do zahrady plné soch. Posadíme se na jednu z laviček a vychutnáváme tu klidnou a tichou atmosféru. Uvnitř letohrádku je bohatě zásobené infocentrum.
Přicházíme k zámku Lemberk. Vnitřek zámku není příliš vybaven, nicméně nenechme si ujít návštěvu zámecké kaple. Po celou dobu pobytu v ní nás bude příjemně mrazit a budeme pozitivně naladěni ještě dlouho poté, co z kaple odejdeme.
Klidně a pomalu se vracíme stejnou cestou na nádraží. Cestou od náměstí zabloudíme a přicházíme k zahrádkám, přes které je vidět nádraží. Z jedné z nich přichází paní s pejskem a říká, že můžeme přejít přes její zahrádku, že v létě tudy chodí lidé z koupaliště. Mluví, jako by to byla samozřejmost. Tady bezpochyby je.
