Povídání pro děti

Švýcarský autor Peter Bischel není mezi českými čtenáři příliš známý, stejně tak jen tomu i s jeho knihou Povídání pro děti. V německy mluvících zemích však Povídání pro děti patří k oblíbeným stálicím dětské literatury. Kniha vyšla poprvé  v roce 1969 a hned v následujícím roce získala Německou výroční cenu za nejlepší dětskou knihu. U nás vychází poprvé se značným zpožděným až v roce 2006 v brněnském nakladatelství Host.

Útlá drobná knížečka zaujme už svým výtvarným zpracováním – neotřelými ilustracemi – jež celý text kongeniálně doplňují. Jejich autorem je slovenský výtvarník Fero Lipták. Oč je kniha útlejší svým rozsahem (pouhých 7 povídek), o to větší je její dosah a myšlenková hloubka. Ačkoliv v názvu zní slovo pro děti, kniha není určena těm nejmenším dětem, protože její smysl a poselství by jim pravděpodobně unikal, i když na rovině intuitivního pochopení  by možná mohl zažehnout plamínek zájmu i u nich. Dokážu si představit číst si ji s dětmi zhruba od věku šesti let. Nudit se u ní nebude ani dospělý a kniha přímo svádí k tomu, aby byla čtena dospělým  i dětským čtenářem společně a k následným hovorům nad ní.

Velmi v kostce řečeno se jedná o jednoduché příběhy, které se dětsky naivním způsobem tážou proč…, pochybují nad samozřejmosti věcí, jevů, přírodních zákonů. Každý z příběhů je svým specifickým způsobem i jakýmsi filosofováním, které se ptá, hledá, pochybuje a ptá se proč, právě tak, jako tomu činí filosofie. Knížka by neměla chybět v žádné dětské knihovničce a nejspíše je by jí to nejvíce slušelo vedle Malého prince, protože má v sobě podobnou poetiku a podobný dětský pohled na svět jako Malý princ.

Autor: Ivana Z.
Autor: Ivana Z.

„Hrdiny Bischelových příběhů jsou podivíni, rebelové, vzpírající se přijímat všeobecně sdílené pravdy o světě a věcech v něm.“  Hrdinou prvního příběhu je muž, který sice ví, že Země je kulatá, ale chce si to ověřit. „ „Vím,“ řekl muž, „že když půjdu pořád rovně, přijdu zpátky k tomuto stolu.“ „Vím to,“ řekl, „ale nevěřím tomu, a proto to musím vyzkoušet.“ „Půjdu rovně,“zvolal ten muž, co už neměl nic na práci, protože kdo nemá co na práci, může zrovna tak dobře jít rovně.“ Jenže právě ty nejjednodušší věci bývají nejtěžší. Možná to ten muž věděl, ale nedal na sobě nic znát a koupil si glóbus. Vyznačil na něm čáru odsud kolem dokola a zase zpátky sem.“ Přečtěte si, jakým zdánlivě jednoduchým způsobem, toho chce dosáhnout a jestli se mu to podaří.

Vydalo nakladatelství Host.

Reklama
SDÍLET