Podej pomocnou ruku I.

Romantická povídka na pokračování od autorky Hany Novákové.

A maturita je zdárně za námi. Celý náš třídní holčičí kolektiv se bude muset rozloučit. Řada z nás nastoupí do zaměstnání, ty, kterým to lépe myslí, to půjdou zkusit na vejšku. Loučení bude smutné, ale tak to život přináší. Slíbili jsme si, že se budeme častěji scházet na srazech, abychom se viděly a připomněly si ta krásná školní léta. Ani jsem netušila, jak často se budu se svojí kamarádkou Ivou, se kterou jsem seděla celá čtyři léta scházet a jak to vše dopadne. Ještě maturitní večírek a je definitivní tečka za bezstarostnými školními léty.

Nastoupila jsem do zaměstnání, jako referent majetkové správy. Práce se mi líbila, byl tam mladý a docela pohodový kolektiv. Můj šéf byl asi třicetiletý, svobodný kluk, který měl bakalářské studium na VŠE. Byl pohledný, sympatický i chytrý. Nelíbil se jen mně. Život utíkal, já se zaběhla do práce a za chvíli nebylo ani poznat, že jsem tu služebně nejmladší. Šéf mi začal dávat složitější úkoly, protože jsem byla hodně pečlivá a vše do koruny jsem musela mít v pořádku. Zvykl si, že práci neodbývám a že mi to i myslí. Hele Dano, proč jsi nešla na vejšku. Já myslím, že bys ji alespoň jako já v bakalářském studiu dokončila. Miloši asi ne, já nejsem na matiku a na ekonomce jí je dost a k tomu ještě i statistika, nemělo by to cenu meškat čas a potom skončit. Trvalo to ještě delší dobu, ale oficiálně jsem asi za rok a půl byla jmenována jeho zástupcem. Docela mně to potěšilo a to i hlavně finančně. Ale zase to neslo s sebou dost práce.

Jednoho dne mi Miloš při ranní kávě povídá. Nešla bys, Dano večer na volejbal? Máme takovou partu a scházíme se jednou týdně na volejbale a potom dáme pivko. Jo, to bych ráda, ráda jsem sportovala a tak jsem byla vděčná za nabídku. Řekla jsem mu, kde bydlím a ať mně vyzvedne. Byl přesný. V šest hodin mi pípnul mobil a já vyběhla vstříc volejbalovému utkání amatérů. Hráli všichni docela obstojně a tak po dvou hodinách jsme toho měli všichni tak akorát. Sprcha, převléknutí a můžeme se přesunout do baru na pivko, to hlavně chlapi, nebo vínko pro naši trojici dívek. Všichni jsme poklábosili a slíbili si, že se za týden zase sejdeme. Přeci jen, jsme všichni z kanceláří a tak trochu toho sportu potřebujeme, aby pod námi nepraskly židle. Miloš mně vyprovodil domů. Povídali jsme si o škole, o firmě a tak obecně. Co kdybych tě pozval v sobotu do kina a potom bychom si někde dali večeři. Jo, to by šlo, říkám, nemám zatím žádný program. A tak v sobotu mně vyzvedl před domem odpoledne a vyrazili jsme do kina. Po kině jsme šli do příjemné pizzerie, kde moc dobře vařili. Dali jsme si špagety s rajčaty, vínko a povídali si. Čas ubíhal a já začala cítit, že by mně Miloš snad chtěl sbalit. No uvidíme, co se z toho vyvine. Najednou mně lehce pohladil ruku a řekl: Líbíš se mi, jsi chytrá, což je u ženské dost vzácná kombinace. Navíc nejsi drbna jako některé naše spolupracovnice, což to máš u mě velký plus. Jsi zadaná, optal se z ničeho nic. Ne, jsem v tuto chvíli volná. Nemohli bychom být spolu? Proč ne, zkusit bychom to spolu mohli. A tak jsme začali randit. Chodili jsme do kina, na večeře, jezdili na výlety, na lyže, sportovali. Bylo nám spolu dobře. Dano, znělo v telefonu, chtěl bych tě představit svým rodičům, řekl po delším čase. Myslíš, že náš vztah je už tak pevný, že dojde na oficiální představení rodičům? Z mé strany ano. Dobrá, já souhlasím. Ještě než stačil naplánovat setkání s jeho rodiči, pro změnu jsem zase já naplánovala výlet na Šumavu. Bylo to sice jen na prodloužený víkend, ale užili jsme si ho. Chodili jsme po Šumavských lesích, hvozdech, Černém a Čertovském jezeře, navštívili jezero Laka. Večer jsme vychutnávali nějaké speciality hotelu, které byly dosti vyhlášené, popili vínka a po večeři jsme šli pozorovat noční oblohu a pak se dlouho do noci milovali. Ráda jsem se s ním milovala. Jeho milování mělo krásnou romantickou předehru, spoustu něžných slovíček, krásných, milostných vyznání a pak…. To se už nedá ani popsat. Zkrátka, milování pro oba bylo velmi příjemné. Rád se s tebou miluji Dani, z tvé strany je to od srdce, něžné, láskyplné a já si to moc užívám. I já se Miloši s tebou moc ráda miluji, dostávají mně ty tvoje nádherné předehry, které tak krásně vyústí v něžné milování. Kdo se na nás podíval, bylo mu jasné, že žijeme jeden pro druhého, že se milujeme, oči jsme měly jen pro sebe, různě jsme se dotýkali, hladili, líbali, tak jak to zamilovaní dělávají. Nikdy jsem nepozorovala, že by Miloš pokukoval po nějakých jiných ženských, to spíš já jsem se podívala po pěkném chlapovi. Ale měla jsem Miloše, tak ostatní bylo tabu. Nikdy jsem neměla dva chlapy najednou. V sobotu večer, když jsme se chystali na večeři, si Miloš oblékl košili, místo riflí sváteční kalhoty. Kam se chystáš, pravím. Ale tak jsem se trochu hodil do gala, ať pořád nechodíme jen v tričku a riflích. I já jsem se tedy přizpůsobila jeho ohozu. Vzala si krátké šatičky, které zvýraznily moji sportovní postavu a dost vyvinutý hrudník. Jejich výstřih lehce odhaloval vše, čím se žena může pyšnit na svém těle a co mně Bůh nadělil do vínku. Moc ti to sluší, jsi stejně krásná ženská a já jsem do tebe blázen. I já tě Miloši miluji, je mi s tebou hezky. Vyrazili jsme do jídelny. Na našem stolu byly krásně uvázané květiny. Hele Miloši, to asi není náš stůl, já se dojdu zeptat, kam si máme sednout.  Nemusíš, sedět budeme zde. Začala jsem něco tušit. Servírka přinesla lahev šampaňského a rozlila jej. Odešla, aby za chvíli donesla ještě jídelní lístek. Miloš se na mne díval, jako kdyby se mu nějak nechtělo jíst, ale že by raději se mnou dělal ty hezčí věci. Co se tak šibalsky usmíváš, pravím. Povstal, klekl přede mnou a řekl: Miluji tě, je mi s tebou moc hezky a chtěl bych si tě vzít za ženu. Staneš se mojí ženou? Byla jsem hodně zaskočená, i když jsem něco tušila. Ano, i já to tak mám a tak bych chtěla s tebou spojit svůj život. Povstal, navlékl mi krásný zásnubní prstýnek a něžně, ale dlouho mně líbal. Potom jsme si připili na naše zásnuby a objednali večeři. Protože to byla poslední večeře našeho prodlouženého víkendu, tak po ní byl taneční večer. Asi hodinu jsme se zdrželi, tancovali jsme, ale pořád nás naše láska táhla do pokoje, kde jsme se až do hluboké noci milovali. Bylo to neuvěřitelně krásné. Povídali jsme si, jak si zařídíme život, kolik si pořídíme dětí a tak….

Další část povídky vyjde příští týden.

Reklama