Počasí, svatí a singularity

Zdroj: Eva Tvrdá

Pozorování počasí v pranostikách se neváže na data, ale na jména světců. Svátky bývaly opěrnými časovými body, lidé si je dobře uvědomovali a v době volna se sledování počasí více věnovali. Výrok o počasí kritického dne platí však spíše pro skupinu několika dní kolem svátku.

Reklama

I meteorologická pozorování počítají s existencí kritických dnů nebo období. Meteorologie pro tento jev užívá pojem singularity. Singularitami se myslí poměrně pravidelné odchylky od vývoje počasí. Z dlouhodobého měření vyplývá, že se v určitém období v určité oblasti s největší pravděpodobností objeví buď pokles teplot, nebo naopak oteplení, déšť apod.

V těchto pozorováních se pranostiky a meteorologie mohou setkat. Ve střední Evropě je za nejvýraznější singularitu považováno deštivé a chladné počasí v červnu. K tomuto jevu se váže i nejslavnější česká pranostika o Medardovi. Populární pranostika je také spojena s poklesy teplot v první polovině května, které mají na svědomí ledoví muži. Každý zkušený zahrádkář vládu těchto mužů respektuje a s výsadbou čeká, až jejich vláda pomine. Pravidelný pokles květnových teplot pod bod mrazu respektuje jako fakt i meteorologie.

Jaká kritická období má leden?

Podle pranostik Tři králové mosty staví, nebo je boří. (6. leden), Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme. (17. leden), Na svatého Vincence seď doma u pece. (22. leden), Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí. (25. leden).

Podle dlouhodobých měření je v Praze považováno období kolem 6. ledna za velmi proměnlivé, období kolem 15. ledna za vrchol zimy, vedlejší vrchol pak nastává ve dnech 22. – 23. ledna.

Podle pranostik i podle měření je leden velmi proměnlivý měsíc. Ten letošní to jen potvrzuje. Začal jasnou modrou oblohou a teplotami nad nulou a pak – co region, to změna. A tak zatímco moderátoři pražských rádií fňukali v první dekádě ledna, že nepadá a nepadá sníh, jinde bylo sněhu na uklízení, opatrnou jízdu po silnicích a nesnadnou chůzi po chodnících ažaž. A tak jsme mohli sledovat, že na svém počátku byl leden jasný, což věští roček krásný, někde byl mráz, který těší nás, jinde zase byla voda – věčná škoda. Podle pranostiky, v níž leden studený znamená duben zelený, bychom se už dnes mohli v některých regionech těšit na brzké jaro, neboť mnohde letošní leden studený opravdu je.

Reklama