Odškodnění nároku na ošetřovné a výpomoc v domácnosti

V případě poškození zdraví, ať už z důvodu dopravní nehody, pracovního úrazu, nebo např. z důvodu pádu na zamrzlém chodníku, lze vůči odpovědné osobě požadovat i nárok na tzv. ošetřovné a výpomoc v domácnosti. Tento nárok obecně vzniká těm poškozeným, kteří nejsou schopni základní sebeobsluhy a vyžadují pomoc druhé osoby.

Zajímavostí je, že není rozhodné, zda tuto péči poskytuje profesionální ošetřovatel nebo osoba blízká bez jakéhokoliv odborného vzdělání, neboť i péče o poškozeného rodinnými příslušníky byla Ústavním soudem v ČR postavena na roveň péči profesionální (nález 11. 11. 2014, sp. zn.: I. ÚS 2930/13). Nadto bylo Ústavním soudem dovozeno, že odměna za péči poskytovaná rodinnými příslušníky má být vyčíslena dle vyhl. č. 505/2006 Sb., která upravuje odměnu pracovníků poskytujícím sociální služby. Dle této vyhlášky tak poškozenému náleží odškodnění ve výši 130,- Kč za jednu hodinu poskytnuté péče.

V případě i méně závažných úrazů, kdy jsou poškození obvykle po nějakém čase propuštěni do domácího léčení, ale vyžadují pomoc druhé osoby (např. s osobní hygienou, při oblékání, při obstarávání domácnosti, úklidu, nákupů, praní a žehlení prádla, vaření, apod.) a tyto činnosti pro ně zajišťují jejich blízcí či přátelé, mají tito poškození nárok na proplacení takovéto péče, i když svým blízkým nehradí žádnou odměnu a tato péče trvá pouze omezenou dobu (obvykle do skončení rekonvalescence poškozeného).

Při uplatňování tohoto nároku je nezbytné sepsat čestné prohlášení, v němž budou popsány jednotlivé úkony poskytované péče a časový rozsah (počet hodin péče za 1 den či 1 týden), po který byla výpomoc v domácnosti poskytována. Vhodné je i zajištění lékařské zprávy,
v níž bude lékařem objektivně popsán zdravotní stav poškozeného s důrazem na možnosti jeho sebeobsluhy a též i vývoj jeho zdravotního stavu.

Nárok na ošetřovné a výpomoc v domácnosti je upraven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně v § 2960, v němž jsou náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu a domácnost explicitně vyjádřeny.

Oproti úpravě v občanském zákoníku je tento nárok, pokud vznikl v důsledku pracovního úrazu, poněkud schován za sousloví „účelně vynaložených nákladech léčby“, mezi které se tento nárok počítá (viz § 271d zákona č, 262/2006 Sb., zákoníku práce). Nárok na ošetřovné a výpomoc v domácnosti tudíž lze požadovat i po zaměstnavateli, resp. jeho pojistiteli dle zákoníku práce.

Lze tedy shrnout, že nárok na ošetřovné a výpomoc v domácnosti svědčí těm poškozeným, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve své sebeobsluze a o které se starají buďto profesionální ošetřovatelé nebo jejich rodinní příslušníci či přátelé.

Spolek na ochranu práv poškozených vám ochotně pomůže s uplatněním nároku na ošetřovné v případech, kdy jste se dostali vy nebo vaši nejbližší příbuzní do situací, které vyžadují péči o nemocného. Kromě nároku na ošetřovné může poškozená osoba uplatňovat vůči pojišťovně viníka nároky na bolestné, na ztráty výdělku po dobu pracovní neschopnosti, odškodnění za ztížení společenského uplatnění, trvalé následky a další druhy náhrad, které jí dle platných zákonů náleží. Náš neziskový spolek vám rád poskytne bezplatné právní poradenství nebo bezplatné zastupování v případech, kdy pojišťovna viníka nejeví ochotu na spravedlivé odškodnění poškozeného.

Zdroj: Spolek na ochranu práv poškozených

Autor: Spolek na ochranu práv poškozených

Reklama
SDÍLET