Nemocnice Český Těšín pomáhá pacientům s trénováním paměti

Problémy se zapomínáním trápí řadu lidí, hlavně starších. Existuje však způsob, jak se těmto potížím alespoň částečně vyvarovat, a to pravidelným trénováním paměti. Mozek je tím výkonnější, čím častěji ho používáme. Pravidelné trénování paměti přispívá k uchování mentálních schopností na dobré úrovni do pozdního věku. Do projektu trénování paměti se nyní rozhodli zapojit své pacienty na oddělení následné péče Nemocnice Český Těšín, která je členem skupiny AGEL.

„Pacientům, kteří se zde zotavují nejčastěji po akutním zhoršení zdravotního stavu způsobeném různými onemocněními, jako jsou cévní mozkové příhody, pooperační stavy a mnoho dalších, je nabízená možnost účastnit se aktivit, jejichž cílem je zlepšení kognitivních funkcí a hlavně paměti. Tyto aktivity mají posílit sebevědomí pacientů, přesvědčit je, že i ve vyšším věku má smysl objevovat, učit se a rozvíjet. Naší snahou je vést pacienty k soběstačnosti a pomoci jim zlepšit kvalitu života,“ uvádí lékařka oddělení následné péče MUDr. Vladislava Pieniažková, která se trénováním paměti zabývá již od roku 2011.

Podle lékařky je důležité, aby činnost pacientů byla pestrá, přičemž se u nich trénuje paměť, logické uvažování, rozšiřují si slovní zásobu, učí se ji používat a také rozvíjejí schopnost soustředění. Zdravotníci seznamují pacienty s hrami, které procvičují nejen mozek, ale také motoriku. Když se spojí obojí, výsledky bývají nejlepší. Pacienti na oddělení následné péče tak nenásilnou formou luští různé křížovky, sudoku, hlavolamy, rébusy, hrají pexeso nebo dělají cvičení, k němuž je zapotřebí jen obyčejná tužka s papírem. „To si oblíbili hlavně starší pacienti, kteří mají za úkol třeba přečíst slovo, v němž jsou místo několika písmen číslice. Pro zdravé lidi je to jednoduché, ale pro lidi po mozkové příhodě je takový úkol složitý,“ vysvětlila MUDr. Vladislava Pieniažková s tím, že i trénink paměti dokáže prodloužit aktivní život nemocného a jeho soběstačnost, a ulevit tak od starostí jeho nejbližší rodině, kterou nemoc také často bolestně ovlivní a zasáhne.

Mozek je plně vyvinut kolem 25 let věku. I přes veškeré snahy se ale dříve nebo později setkáme se situací, kdy začnou nabyté znalosti vypadávat z paměti, a najednou si člověk nevzpomene na banální věc. Přelomovým věkem, kdy se tak začíná dít, je právě 35 let. Podle odborníků poté trvá člověku déle naučit se něco nového a také je těžší se soustředit na více úkolů. Poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Některé z nich nejsou nebezpečné, jiné však mohou znamenat první příznaky onemocnění.

Mozek může být postižen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, alkoholem, metabolicky, léky nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu, která je nejčastější demencí.

„Většina populace považuje problémy s pamětí za nevyhnutelné. Nedá se proti nim nic dělat stejně jako proti zhoršení fyzické kondice i duševních schopností. Pravdou však je, že pokud jde o naši paměť a její fungování, máme svůj osud víceméně ve vlastních rukou. Když mozek neprocvičujeme, prostě zleniví,“ vysvětluje MUDr. Pieniažková. Pokud ale mozek není zasažen nějakým chorobným procesem, je kapacita paměti stejná po celý život, záleží pouze na tom, jak je používána, zatěžována a procvičována.

„Mozek se totiž chová stejně jako kterýkoli orgán v lidském těle. Když není dostatečně zapojen do funkce, zakrňuje,“ doplnila. Již filozof Cicero říkával: Paměť slábne, jestliže ji necvičíš. Jak tedy paměť cvičit, aby byla pořád v kondici? Není to tak složité. „Zajímejte se o své okolí a aktivně s ním komunikujte, čtěte knihy, poslouchejte hudbu, počítejte sudoku, luštěte křížovky, učte se novým věcem, hrajte šachy a bridž. Nezbavujte se svých zájmů a koníčků a snažte se pravidelně hýbat. K zlepšení paměti přispívá také dostatek spánku, správná životospráva a pravidelné cvičení, vhodný je tanec nebo chůze asi čtyři kilometry denně,“ uzavírá MUDr. Vladislava Pieniažková.

Reklama
SDÍLET