Nejznámější slezské město

V českých zemích je nejznámějším slezským městem Opava. Je to však město starého Slezska z období před prudkým rozvojem průmyslu. Opava prošla dlouhou, zvláštní a zajímavou historií.

Počátky osídlení Opavy spadají do pravěku. Významnější osídlení je doloženo již v raném středověku, tehdy v místě brodu přes řeku Opavu ležela kupecká osada. V počátcích středověku převyšoval Opavu Hradec nad Moravicí, kde stál významný hrad. O postavení Hradce svědčí mimo jiné i to, že na něm po smrti svého manžela Přemysla Otakara II. po nějakou dobu žila královna Kunhuta.

Postupně však význam Opavy vzrostl. Z města se během 16. století stalo centrum slezské reformace, která byla tak silná, že císař Rudolf II. vyhlásil v roce 1603 nad městem říšskou klatbu. Hlavním protivníkem Opavy bylo v tomto období olomoucké biskupství, pod jehož vedením proběhl proti Opavě vojenský zásah císařských vojsk. Ten skončil v roce 1607 po 43 dnech obléhání dobytím města.

Následovala násilná rekatolizace, a tak se stala během 17. století z centra slezské reformace bašta katolicismu a germanizace. České evangelické obyvatelstvo bylo donuceno město opustit, do města přicházeli němečtí katolíci a násilně město nejen rekatolizovali, ale i germanizovali.

Na pomoc rekatolizaci vznikla v Opavě jezuitská kolej, která se stala významným centrem vzdělanosti. Jezuité v Opavě provozovali gymnázium a to velmi proslulo založením muzea. Toto muzeum se stalo předchůdcem dnešního Slezského muzea a zároveň nejstarším muzeem ve střední Evropě, bylo založeno již v roce 1814.

Významným mezníkem dějin Opavy byl rok 1742. Tehdy byla Marie Terezie po prohraných válkách donucena odstoupit velkou část Slezska Prusku a z Opavy se stalo hlavní město rakouského Slezska, v němž sídlil Královský úřad a Slezský veřejný konvent. V roce 1820 se v Opavě dokonce konal kongres Svaté aliance, na němž jednali rakouský císař, ruský car, pruský král a jejich diplomaté.

Ve dvacátém století se Opava začala měnit. Po vzniku Československa v roce 1918 se město stalo centrem provincie Sudetenland. Hlavním cílem této provincie bylo bojkotovat nově vzniklý stát, s jehož existencí se obyvatelé proněmecky smýšlejících oblastí nedokázali smířit. Opava však byla obsazena československými vládními vojsky a provincie Sudetenlad zanikla.

Do roku 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska, pak ale bylo Slezsko jako země v Československu zrušeno. Slezsko se stalo součástí země Moravskoslezské a ta měla své sídlo v Brně. Územně správní význam Opavy tím výrazně upadl.

Ve 30. letech minulého století ve městě získali silnou oporu henleinovci. Německé obyvatelstvo Opavy v roce 1938 nadšeně uvítalo Mnichov a následné připojení k nacistickému Německu.

Během osvobozování v roce 1945 se Opava stala jedním z frontových bojišť ostravsko-opavské operace. Německé vojsko se na Opavsku úporně bránilo, a tak Opava skončila jako město s velmi těžkými válečnými škodami. Po skončení války byla většina obyvatelstva Opavy odsunuta a město bylo následně dosidlováno českým obyvatelstvem z vnitrozemí.

Význam Opavy jako centra státní správy, vzdělanosti a kultury na sebe ve druhé polovině 20. století naprosto přetáhla Ostrava. Opavě navíc vyrostla konkurence v podobě rostoucích moderních měst v blízké průmyslové aglomeraci. Během 20. století se počet obyvatel v těchto městech neustále zvyšoval, zatímco v Opavě stagnoval.

V Opavě je však na rozdíl od těchto moderních měst patrná na každém kroku historie střední Evropy.

Nalezneme zde řadu gotických památek včetně největšího kostela slezské gotiky na našem území. Nacházejí se zde měšťanské renezanční domy, barokní paláce, kostely a kláštery, paláce postavené v 19. století, ze stejné doby pak i překrásné budovy Slezského muzea a Slezského divadla.

Na počátku 20. století byla v Opavě postavena řada secesních a historizujících reprezentačních budov, nalezneme zde i moderní stavby, z nichž je jistě nejvýznamnější několikapatrová budova obchodního domu Breda-Weinstein, prvního obchodního domu amerického typu v Československu.

Opava je dokladem historie Slezska do nástupu průmyslu. Je plná budov, které provázejí jednotlivými kulturními etapami vývoje střední Evropy. Na rozdíl od měst z východní části českého Slezska v Opavě nenalezneme stopy průmyslového boomu, který mnohé části Slezska silně poznamenal. V Opavě tak nenacházíme dynamiku moderního průmyslového Slezska, ale půvab Slezska historického.

Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz

Reklama
SDÍLET