Přetrvává předsudek, že nedoslýchavost postihuje pouze starší lidi. Ale 50% všech lidí s poruchou sluchu je mladších 65 let – a mnoho z nich jsou děti nebo mladí lidé. Na světě je více než 500 milionů lidí s poruchou sluchu. Je odhadováno, že v roce 2015 tento počet dosáhne 700 milionů. Počet sluchově postižených v ČR se odhaduje na 500 tisíc. Hlavním důvodem tohoto nárůstu je rostoucí množství hluku v našem okolí. Zejména mladí lidé jsou denně vystaveni hluku a to má navíc za následek zvyšující se výskyt ušního šelestu.
Zhoršení sluchu bývá považováno jako běžný projev stárnutí, ale to neznamená, že by nedoslýchavost měla být přijímána pasivně – zejména ne tehdy, pokud postihuje kvalitu života a komunikaci s rodinou a přáteli.
Překvapivě mnoho dospělých a starších lidí žije s nedoslýchavostí mnoho let – i přesto, že pomoc mají nadosah. Jednou z možností je navštívit lékaře ORL nebo foniatrie, nebo specializované pracoviště – tím je například Centrum digitálních sluchadel WIDEX v Praze. Centrum poskytuje nedoslýchavým komplexní služby. Můžete zde získat spoustu užitečných informací, jak nedoslýchavosti čelit a vybrat si z kompletní nabídky špičkových sluchadel. Mimopražští si mohou nechat zaslat bezplatně poštou informace společně se seznamem specializovaných pracovišť.
JAK SE PROJEVUJE NEDOSLÝCHAVOST U DĚTÍ
Náš sluch je rozhodující pro vývoj řeči a jazyka. Proto je důležité, aby porucha sluchu byla zjištěna co nejdříve, nejlépe během prvního půl roku života dítěte. Pokud dojde k nápravě včas, může se zabránit výraznému zpoždění ve vývoji jazyka a řeči.
Nedoslýchavost u dětí postihuje dětskou řeč a sociální vývoj. Dítě s poruchou sluchu nereaguje na své vlastní jméno. Neleká se hlasitých zvuků a není schopné vyhledat jejich zdroj, například otočením hlavy k mluvící osobě. Půlroční děti s normálním sluchem se obvykle budou snažit a najdou zdroj zvuku. U půlročního dítěte se nedoslýchavost projevuje také nežvatláním, nebo křikem s vysokými tóny. Roční dítě zase nereaguje na jednoduché pokyny jako „Dones tatínkovi balón“, pokud se nedívá přímo na vás a nevidí pohyby vašeho těla. Ani během druhého roku věku nedoslýchavé dítě nežvatlá, což je základem toho, aby se u něj vyvinuly rozeznatelné zvuky řeči a nakonec slova.
Nedoslýchavé děti obecně požadují větší hlasitost zvuku – sedí příliš blízko u televize, zvyšují hlasitost. Často se ptají „co?“, když s nimi mluvíte a nereagují, když na ně voláte. Stahují se ze společenského kontaktu a někdy „jednají“ agresivně. To může indikovat frustraci z neustálého neporozumění.
PROBLÉMY SPOJENÉ S NEDOSLÝCHAVOSTÍ U DOSPĚLÝCH
Méně závažná nedoslýchavost činí potíže v místech s okolním hlukem, nebo při konverzaci ve společnosti více lidí. Nedoslýchavý člověk často přeslýchá slova a nedokáže sledovat hovor jak okolních osob, tak i řeč na něj mířenou. Může tak docházet k nedorozumění nebo společensky nepříjemným situacím. Rovněž mají nedoslýchaví lidé potíže s rozuměním televize nebo rozhlasového přijímače, je-li řeč doprovázena hudbou nebo jinými zvuky, nebo mluví-li se příliš rychle.
Při závažnější poruše sluchu již není v běžném prostředí rozumění možné, okolní lidé musí na nedoslýchavého mluvit výrazně nahlas, pomalu, často opakovat věty. Okolní hluky znemožňují rozumění řeči. Lidé s nedoslýchavostí se pak někdy straní svého okolí, stydí se za své obtíže v komunikaci a ostýchají se žádat své okolí o zvýšení hlasu a opakování slov. Důsledkem bývá i pocit odstrčení od okolí, zdánlivého nezájmu blízkých osob a podrážděné reagování.
U velmi těžké nedoslýchavosti již komunikace není možná, je třeba velmi hlasité mluvy přímo do ucha nedoslýchavého, a i tak je rozumění řeči velmi komplikované.
Je prokázáno, že čím je nedoslýchavost závažnější, tím častěji ji doprovází i ušní šelest ve formě pískání, hučení či šumění v jednom či obou uších.
JAK POMŮŽE SLUCHADLO
Sluchadlo je zdravotní pomůcka, která dokáže korigovat nedoslýchavost. Zesiluje zvuky a umožňuje nedoslýchavým lépe slyšet. Moderní sluchadla jsou zařízení s velmi složitou elektronikou, která umožňuje nastavit vlastnosti sluchadla tak, aby toto co nejlépe vyhovovalo potřebám nedoslýchavého. K jeho správnému nastavení je třeba jednak řádné vyšetření sluchu a především dostatečné znalosti i zkušenosti odborníka, který nastavování provádí. Velmi závisí i na individuálních vlastnostech sluchové vady, nelze proto srovnávat efekt sluchadla u různých osob. V extrémních případech může být u těžkých nedoslýchavostí rozumění řeči natolik narušené, že i se sluchadlem je komunikace obtížnější. Přesto platí, že sluchadlo prakticky ve všech případech rozumění řeči zlepší, mnohdy téměř na úroveň normálního sluchu.
Nedoslýchavý člověk by neměl příliš váhat s návštěvou odborníka. Čím dříve začne sluchadlo (nebo lépe sluchadla na obě uši) nosit, tím dříve si na ně zvykne a dokáže je lépe využívat. Pokud bude otálet dlouho, bude k adaptaci na sluchadlo potřebovat mnohem delší dobu a také mnohem více své trpělivosti s překonáváním počátečních nesnází v poslechu zesílených zvuků.
Tak jako je samozřejmé nošení brýlí, mělo by být samozřejmé i nošení sluchadel. Navíc sluchadlo na uchu člověka může upozornit okolí na jeho sluchové obtíže a my pak můžeme přizpůsobit svou řeč tak, aby nám bylo co nejlépe rozumět.
