Na svatého Jiří

Nejznámější dubnová pranostika je spojena s 24. dubnem, kdy má svátek Jiří. Na svatého Jiří definitivně nastupuje teplá část roku, neboť, jak známo, vylézají dokonce i hadi a štíři.

Duben je jako měsíc v pranostikách velmi málo zachycen. Způsobila to pravděpodobně proměnlivost dubnového počasí.

Pranostiky vznikaly na základě dlouhodobého pozorování. Klimatické pravidelnosti se formulovaly do lehce zapamatovatelných vět, k zapamatování často posloužil i verš ( Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři). Pranostiky se ústně předávaly z generace na generaci, protože dávaly základní informace o stálostech ve vývoji počasí, které dříve určovalo chod života a prací daleko více, než je tomu dnes.

Dubnové počasí má jen jednu charakteristiku: nestálost. Pranostiky vycházejí ze stálých klimatických jevů, a tak duben o řadu pranostik spojených s konkrétními patrony přišel. Stálé klimatické jevy naši předkové v dubnu hledali marně.

Většina dubnových pranostik je zaměřena všeobecně. Výjimku tvoří den svatého Jiří, 24. duben. Přestože by v tomto období mělo vládnout vrcholné jaro, je většina pranostik k tomuto dni laděna pesimisticky:

Jiří a Marek – mrazem nás zalek. Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet. Před Jiřím sucho, po něm mokro. Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo. Přijde-li před Jiřím bouře, bude po něm dlouho za kamny dobře. Když před Jiřím rosa, to před Michalem (29. září) mráz.

Meteorologická měření názor na duben nevylepšují. Naopak – potvrzují proměnlivost počasí s teplotami od mrazu po vysloveně letní a se srážkami od sněhových po bouřkové.

Přes všechny pesimistické pranostiky a neradostná měření je však na svatého Jiří jisté, že se nezadržitelně blíží nejkrásnější měsíc v roce. Je za něj všeobecně považován květen a ten začíná přesně za týden. Počasí nám snad konečně dovolí pookřát.

Eva Tvrdá

Reklama
SDÍLET