Na soutoku Opavy a Opavice

České Slezsko je díky historickému vývoji rozděleno na dvě naprosto odlišné oblasti. Východní část českého Slezska je moderní, lidnatá a dynamická. V západní části českého Slezska nalezneme jiný svět: pomalý, uzavřený a nedůvěřivý, avšak zasazený do nádherné, dechberoucí přírody. Vstupní branou do západní části českého Slezska je starobylé město Krnov.

Krnov vznikal téměř nepřerušeným osídlením soutoku Opavy a Opavice již od doby kamenné. Městská práva Krnov získal během 13. století, kdy bylo město obehnáno hradbami, stál zde dřevěný zeměpanský hrad a klášter minoritů. Později se Krnov stal centrem samostatného vévodství.

Dynamický rozvoj zažilo město Krnov během 16. a na počátku 17. století, kdy se majitelem města stal rod Hohenzollernů, který podstatně změnil tvář Slezska. Hohenzollernové byli vášnivými zastánci reformace a germanizace. Za jejich držení byly v Krnově stavěny kamenné měšťanské domy, centrem správy se stal místo hradu na Cvilíně nově postavený zámek a město bylo důsledně reformováno.

Dynamický rozvoj utnula třicetiletá válka. Městem se několikrát přehnaly přímé boje a po válce v Krnově došlo k násilné rekatolizaci. V období baroka ve městě přibyly hodnotné barokní stavby, avšak město celkově upadalo.

Když Marie Terezie ztratila ve válkách většinu Slezska, posílilo to význam nedaleké Opavy, která se stala správním centrem rakouského Slezska. Postavení Krnova však bylo oslabeno, protože se z něj stalo pohraniční město. Úpadek pak završil na konci 18. století rozsáhlý požár, ze kterého se město dlouho nedokázalo vzpamatovat.

Nejvýznamnější období zažil Krnov během 19. století, kdy krnovští soukeničtí mistři ve městě a okolí vybudovali několik textilních továren. Během pár desetiletí se počet obyvatel Krnova zdvojnásobil, město bylo napojeno na železnici a koncem století v Krnově vznikla světově proslulá továrna na varhany.

Průmyslový rozvoj přinesl městu rozkvět. Přibylo administrativních budov, obytných čtvrtí i reprezentativních budov, mezi něž dodnes patří především blok krnovské radnice a spořitelny s proslulou secesní kavárnou.

Dynamiku městského života v Krnově ukončila velká hospodářská krize, která propukla na konci 20. let minulého století. Většina krnovských textilek skončila s výrobou a byla uzavřena. Ve 30. letech navíc v Krnově došlo k radikalizaci obyvatel. Město bylo od pobělohorských dob germanizováno, a tak jeho obyvatelé v roce 1938 nadšeně přivítali mnichovskou konferenci a její důsledky.

Připojení k Německu však problémy města nevyřešilo. Vypukla 2. světová válka, která zásadně změnila podobu Evropy. Po roce 1945 byli v důsledku poválečných dohod němečtí obyvatelé města násilně soustředěni do táborů a posléze odsunuti do Německa.

Město spadlo do oblasti, která měla být dosidlována, a tak se ve městě začali usazovat noví obyvatelé. Přicházeli, tak jako v jiných podobně postižených regionech, z nejrůznějších oblastí. Zvláštností Krnova je však vznik poměrně silné řecké komunity.

Postupně se měnil i vzhled města, protože řada historických měšťanských domů byla zbourána. Ke stagnaci města pak přispělo v roce 1960 zrušení okresu Krnov a včlenění města do okresu Bruntál. Z Krnova zmizely okresní státní instituce.

V tomto okamžiku začalo velké neveřejné soutěžení těchto dvou slezských měst. Statistiky uvádějí, že v 60. letech v Krnově žilo přes 22 000 obyvatel, zatímco Bruntál měl ve stejném období jen necelých 9 000 obyvatel. Zeměpisná poloha Krnova však vylučovala možnost udělat z tohoto města město okresní. Krnov leží jen pár kilometrů od hranic okresu Opava a od města na dohled je státní hranice s Polskem. Bruntál leží přímo uprostřed okresu, a tak je jako okresní město pro obyvatele ze všech končin okresu daleko dostupnější.

Městu Krnov neprospělo ani to, že se po roce 1968 stalo jedním ze sídel vojenských posádek okupačních vojsk.

V nedávné minulosti byla také velkou ranou pro Krnov ničivá povodeň z roku 1997, kdy voda zaplavila doslova celé město.

Dnešní Krnov se svými 25 000 obyvateli patří k větším českým městům a v regionu českého západního Slezska má díky městským historickým památkám a čistému a klidnému životnímu prostředí velmi atraktivní postavení. Pro milovníky kofoly jistě není bez zajímavosti, že firma vyrábějící tento proslulý nápoj má své domovské sídlo právě v tomto městě.

Eva Tvrdá

Reklama
SDÍLET