Mýdlo je s námi přes 200 let. Znáte jeho historii?

Hygiena těla provází člověka už od dob Babylóňanů a starého Egypta. Odtud také pochází první zmínky o mýdle v souvislosti s očistou těla, do té doby se používalo zejména na čištění šatů či nádobí.

Egypťané vyráběli mýdlo pomocí směsi zvířecích nebo rostlinných tuků se solí. Teprve až ve starém Římě se však výroba mýdla skutečně rozmohla a rozšířila i do dalších států. Do dokonalosti ji pak dotáhli Arabové, kteří kromě klasických směsí vyráběli také parfémované a barevné varianty. Arabské mýdlo se tak stalo důležitým vývozním artiklem. Toto umění výroby mýdel pak od Arabů postupně převzaly evropské státy, třeba tehdejší Španělsko nebo Francie.

Mýdlo tak, jak ho známe dnes, vzniklo v roce 1806, kdy William Colgate založil v New Yorku výrobnu mýdla. V českých zemích v 19. století zásobovala obyvatelstvo mýdlem rodina Schichtových, která vybudovala továrnu na výrobu ve Střekově u Ústí nad Labem.

 

Místo šampónu se používalo sušené mýdlo

Mýdlo se od svého vzniku používalo nejen k mytí těla, ale také vlasů. Po staletí to fungovalo tak, že se mýdlo zředilo vodou a poté se vmasírovalo do vlasů.

Kvůli své konzistenci se však velmi špatně vymývalo. Ve vlasech zůstávaly zbytky mýdla, které vysušovaly vlasy i pokožku. Pomyslná revoluce ve vlasové kosmetice nastala až v roce 1903, kdy německý drogista Hans Schwarzkopf vynalezl práškový šampon.

Zanedlouho se jeho vynález rozšířil do celého světa. Později Hans Schwarzkopf svůj produkt inovoval a vyvinul tekutý šampon, který bylo možné aplikovat na mokré vlasy.

 

Způsobují sulfáty v šamponech rakovinu?

V roce 1998 prolétla světem zpráva, která se nárazově objevuje i dnes, ačkoliv se jedná o omyl. Hovoří se o záležitosti s látkou SLS, Sodium Laureth Sulfate, která je údajně součástí většiny šamponů a je rakovinotvorná.

SLS prý výrobci přidávají do šamponů kvůli vytvoření velkého množství pěny za nízké počáteční náklady. Tvrdilo se také, že SLS je silná chemikálie, která se používá na čištění garážových podlah. Ve skutečnosti tu však došlo k nešťastné záměně dvou látek. Zkratka SLS vyjadřuje Sodium Lauryl Sulfat, tedy zcela jinou látku, která se ve vysoké koncentraci skutečně může využívat jako chemické čistidlo. Většina šamponů však dnes obsahuje Sodium Laureth Sulfate, jehož zkratka je SLES. „K pokožce je látka, známá pod zkratkou SLES, neškodná. Látky zvané sulfáty, do kterých SLES patří, se vyznačují tím, že umí z povrchu předmětů odstranit nečistotu, která se pak vymyje společně s vodou. Nikdy ale nebyla prokázána souvislost s touto látkou a vznikem rakoviny,” vysvětluje MUDr. Pavel Hanzelka ze společnosti LR Health & Beauty.

Reklama
SDÍLET