Michal Dokoupil: „…jedeme to, co každý rok“

Svou závodní kariéru začal v roce 2004, kdy se poprvé zúčastnil českého mistrovství motocyklů na okruzích na své osobní Yamaze R1. Později zakoupil Hondu CBR 600 RR a s ní vyhrál třídu Open 600ccm a poté následovaly další a další úspěchy. Jako první Čech se po osmnácti letech a smrti Petra Hlavatky úspěšně zúčastnil nejslavnějšího závodu na světě, legendární Tourist Trophy na Isle Of Man kde získal bronzovou repliku létajícího Merkura. Jako jediný Čech po Františkovi Šťastném vyhrál závod v Irsku.

Vzpomenete si na okamžik, kdy jste se rozhodl pro kariéru motocyklového závodníka?

Začínal jsem samozřejmě jezdit normálně v provozu. Moje první motorka Suzuki GS 500 mi přestala stačit a tak jsem tehdy koupil Bandita 600. Ten se u mě taky dlouho neohřál a následovaly kapotované motorky, protože jsem věděl, že to je něco pro mě. V době kdy jsem měl právě tu starou R1, jsem se rozhodl podívat se na okruh do Mostu na nějaké veřejné jízdy a strašně mě to chytlo. Rovnou jsem si zažádal o licenci a skočil po hlavě do mistráku, resp. do Volné nad 1000ccm.

Jaké byly Vaše pocity při prvním vítězství a jaké jsou nyní?

Tak ty pocity jsou pořád stejné, je to euforie, obrovská radost a dobrý pocit z vlastního výkonu. Dřív mě těšil každý pohárek i na agenturním ježdění, dnes by mě potěšil taky, ale samozřejmě se to nedá srovnat třeba s pohárem z Irska nebo soškou Merkur. Nicméně to dojetí do cíle je prostě pořád krásný bez ohledu na to, kdy a kde.

Mohl byste jmenovat okruh, který Vám opravdu nesedí a naopak okruh, který patří mezi Vaše nejoblíbenější?

Pokud se budeme bavit o dromech, tak zase jich tolik neznám, ale vždycky jsem měl rád Most nebo třeba Hungaroring a naopak jsem se ztrácel v Brně. Určitě by se mi ale líbilo na hodně dromech v Anglii. No a z „přírodňáků“ je moje jasná volba TT, Ulster GP nebo třeba Armoy, u nás pak samozřejmě profilem trati Hořice. Nedá se říct že bych to někde neměl rád, ale třeba Skerries je dost náročná trať a hodně o štěstí.

Jaké myšlenky se Vám honí hlavou před závodem přímo na startovním roštu?

Snažím se vymazat všechno to dění okolo a soustředím se na trať a motorku. Možná to bude znít jako klišé, ale se vším musí nastat jakési splynutí a člověka nesmí nic otravovat a rozházet. Když to celé klapne, pak je to paráda, ale když máte třeba nějaké starosti, nebo vás tlačí bota, škrtí helma, to všechno dokáže jezdce docela rozhodit a na TT je to znát ještě mnohonásobně více.

Pády? Co si jako první představíte při této otázce?

Určitě Cookstown a moje zlámaný obratle. To jsou strašně krátký okamžiky, který se vryjou do paměti, ale pokud nenesou trvalejší následky a člověk se tím pádem nenechá vystrašit, jede se prostě dál!

Jako každý závodník máte své věrné fanoušky, máte i svůj oficiální fanklub?

Tak přímo oficiální ne, ale taky už nad tím přemýšlíme. Já jsem hrozně rád, když na závodech zahlídnu tričko nebo i transparent s mým logem, případně v zahraničí českou vlajku. Věřte mi, že to člověka určitým způsobem dojme a nadchne zároveň. Je to pro mě opravdu podpora a hrozně rád si s lidmi, co mi fandí, popovídám. Vždycky se snažím jim to na trati vrátit dobrým výkonem, a o tom to asi celé má být. Ta podpora lidí jako fanoušků je na stejné úrovni, jako třeba podpora rodiny.

Každá sezóna je v něčem jiná, v čem pro Vás bude letošní sezóna jiná?

My sice říkáme, „že si jedeme to, co každý rok“, ale jiná bude určitě v tom, že se vracím zpět do závodů po nehodě, ale taky nastupujeme s novým materiálem a tím je Yamaha R6 2010 SuperStock, kompletně vybavená a zapůjčená na sezónu firmou Motopoint. Já si toho nesmírně vážím, protože to rozhodně nepovažuji za drobnost a už vůbec ne za samozřejmost. Dosud jsem si všechny motocykly, kromě angažmá v AIR Kawasaki, platil sám, a tak jsem byl za tuto možnost hodně rád. Taky bude nová kombinéza podle mého návrhu, tak jsem zvědav, jak se povede!

 

Reklama
SDÍLET