Město se zaniklým jádrem

Masarykovo náměstí v Karviné, foto: Hons084

Řada slezských měst vyrostla náhle a divoce během 19. století. Průmyslový rozvoj se stal hnací silou novodobého osidlování, kdy se z malých zemědělských obcí v řádu desítek let stávaly mnohonárodnostní nepřehledné aglomerace. Divoký rozvoj Slezska přinesl samozřejmě celou řadu velmi složitých sociálních situací, jaké v historii jiných regionů nenalezneme.

Reklama

Velmi zvláštně například vzniklo město Karviná.

Slezská vesnice Karviň se postupně díky těžbě uhlí rozrostla natolik, že byla v roce 1923 povýšena pod názvem Karvinná na město. V bezprostřední blízkosti však už ve 14. století město vzniklo, byl jím Fryštát, město s hradem, později empírovým zámkem, s velkým náměstím i velkým kostelem, původně gotickou bazilikou, později stavebně upravovanou.

V roce 1939 byla obě města spojena v dvojměstí Karwin-Freistadt. Po roce 1945 města zůstala spojena a dostala název Karviná.

Ve 2. polovině 20. století se Karviná postupně rozrůstala o další obce z okolí, které k městu byly přičleňovány. V roce 1880 měla původní Karviná přes 5000 obyvatel, o sto let později pak město dosáhlo svého populačního vrcholu počtem obyvatel 78 334.

Dnes v Karviné žije okolo 55 000 lidí, avšak struktura města se zásadně proměnila.

Jádrem města už není původní Karviná. Tato městská část se začala od 50. let 20. století kvůli poddolování propadat, a proto byla postupně demolována. Svědkem tohoto procesu se stal Kostel sv. Petra z Alkantary. Tento kostel je v důsledku poddolování silně nakloněn, budova oproti původnímu stanovišti poklesla o 34 metrů. Kostel je dnes nakloněnější než proslulá šikmá věž v Pise.

Z původní Karviné postupně život zmizel. Poddolování ohrozilo i další městské části, avšak žádná z nich zcela nezanikla.

Centrem Karviné se stala městská část Fryštát. Tvoří ji opravený empírový zámek, náměstí s udržovanými měšťanskými domy, zámecký park se slepým ramenem Olše, areál Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity a další nová výstavba.

Velmi známou se stala i karvinská část Darkov. V Darkově baron Jiří Bees z Chrastiny prováděl v roce 1862 vrty s cílem najít na svém panství ložiska uhlí. Místo uhlí však ze země vytryskl gejzír slané vody s výraznými léčivými účinky. Z Darkova se nestal těžební areál, ale lázně, které slouží svému účelu dodnes.

Původní těžební areál už zůstal jen v názvu tohoto slezského města. Zásoby uhlí v Karviné stále jsou, městská část na povrchu ale zanikla. Jádro města Karviné se přesunulo do historického Fryštátu, na který navazuje lázeňský Darkov a řada dalších rozlehlých městských částí sídlištního typu.

 Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz

 

Reklama