Města v českém Slezsku

České Slezsko je lidnatou zemí s mnoha velkými městy. Původní historické dělení Slezska na Horní a Dolní v realitě současného českého Slezska nenajdeme.

V současném českém Slezsku vznikly v uplynulém století přirozeným vývojem tři naprosto odlišné oblasti: průmyslové východní české Slezsko, dosidlované západní Opavsko s Bruntálskem a severní české Slezsko s centry Jeseník a Zlaté Hory.

Východní část českého Slezska se stala základem ostravské průmyslové aglomerace. Malou územní částí této aglomerace je i severní Morava. Českou veřejností však tato část země není vnímána jako české Slezsko, ale jako severní Morava. Přitom největší města této oblasti leží ve Slezsku: velká část třistatisícové Ostravy, šedesátitisícová Karviná, osmdesátitisícový Havířov, třicetitisícová města Orlová, Český Těšín, Třinec a Bohumín, ale také městská část Frýdek a mnoho menších měst, například Rychvald, Jablunkov, Klimkovice nebo Vratimov. Svým charakterem k průmyslové oblasti českého Slezska patří i hustě osídlená oblast mezi Opavou a Ostravou s městy Hlučín, Kravaře a Dolní Benešov. Všechna tato slezská města jsou českou veřejností běžně označována jako severomoravská.

Města východního českého Slezska jsou až na malé výjimky typická tím, že v nich žije původní obyvatelstvo, ke kterému přibylo ekonomickou migrací obyvatelstvo nové, avšak toto nové obyvatelstvo respektovalo a částečně i přijalo genius loci těchto měst. Oblast této části českého Slezska se proto v současnosti vyznačuje silnou dynamikou.

Další oblast českého Slezska začíná v Opavě. Svým charakterem do ní patří západní Opavsko, Krnovsko a Bruntálsko. Toto území bylo na počátku 20. století osídleno většinově německým obyvatelstvem, které bylo po druhé světové válce z oblasti odsunuto. Do téměř vylidněné, těžkými frontovými boji poničené a vyrabované krajiny se nastěhovalo obyvatelstvo nové, které však nemělo možnost navázat na to, co zde vzniklo vývojem předchozích staletí. Přicházeli sem lidé z nejrůznějších koutů, a tak zde vznikl kulturní spletenec, jehož hlavním těžištěm i kompasem byla komunistická ideologie. Po zániku totalitní společnosti oblast přišla o své opěrné body a s novými podmínkami dodnes těžce zápasí.

Zvláštní pozornost si v oblasti českého Slezska zasluhuje malé město Klimkovice. Jedná se o město z konce 14. století, které v této oblasti bývalo až do poloviny 20. století jediným ryze českým městem a v současné době se stává městem lázeňským.

Třetí oblastí současného českého Slezska je jižní část bývalého niského knížectví, které do roku 1742 patřilo k Dolnímu Slezsku, s centry Jeseník a Zlaté Hory. Tato oblast je od českého vnitrozemí oddělena vysokým pohořím Hrubého Jeseníku a přirozený spád měla po staletí směrem na sever. Přirozený spád oblasti se obnovil po roce 1989. Přestože je Jesenicko a Zlatohorsko geograficky odříznuto od českého vnitrozemí a také se jedná o oblast dosidlovanou, dokázala tato oblast v posledních letech objevit svou vnitřní dynamiku a proměnila se ve velmi atraktivní část českého Slezska.

Při poznávání Slezska mají zásadní význam i malá města. Právě na těchto malých městech totiž můžeme nejlépe vysledovat typické rysy jednotlivých oblastí. Malých měst je v českém Slezsku dvacet (Jablunkov, Šenov, Vratimov, Petřvald, Rychvald, Hlučín, Dolní Benešov, Kravaře, Klimkovice, Hradec nad Moravicí, Vítkov, Studénka, Bílovec, Horní Benešov, Andělská Hora, Vrbno pod Pradědem, Zlaté Hory, Vidnava, Javorník, Žulová), těch velkých je dvanáct (velká část Ostravy, Frýdek, Třinec, Český Těšín, Havířov, Karviná, Orlová, Bohumín, Opava, Krnov, Bruntál, Jeseník).

České Slezsko rozhodně není malou bezvýznamnou oblastí střední Evropy, žije zde téměř milion lidí. Přesto je zemí téměř zapomenutou. Děkuji všem čtenářům, kteří se mnou letos tuto zapomenutou zemi a její města procházeli. V příštím roce vyjde celý seriál knižně. Věnuji ho stému výročí vzniku moderního českého Slezska.

Eva Tvrdá

Reklama
SDÍLET