Listová těsta – chlazená jsou lepší

Příprava domácího listového těsta je časově náročná, proto řada lidí spoléhá na hotové těsto z obchodu. Jaká je jeho kvalita? Spotřebitelský časopis dTest nechal otestovat 19 chlazených i mražených listových těst. Některá by se však kvůli vysokému podílu škodlivých transmastných kyselin v použitém tuku nesměla v několika evropských státech prodávat.

„Celkově nejlépe vyšla z testu těsta chlazená, rozválená na pečicím papíře. Chuťově obstála lépe těsta chlazená než mražená, těsta z mrazničky na tom byla hůře i se soudržností a mastností. I z nich se dá ale upéct relativně dobrý závin. Příliš nás však nepotěšila kvalita použitých tuků,“ shrnuje výsledky testu Daniel Pavlis, vedoucí redakce časopisu dTest.

Základní postup výroby listového těsta – opakované válení, překládání a chlazení – se od dob našich prababiček nezměnil. Co se ovšem radikálně změnilo, je složení. Kromě přídatných látek – aromat, barviv, emulgátorů, stabilizátorů a konzervantů jde především o druh použitého tuku. Máslo nebo sádlo z tradičních receptur dnes stoprocentně nahrazují tuky rostlinné, které mají jiné přednosti, než je výrazná lahodná chuť. Snáze se zpracovávají, déle vydrží a jsou levné.

Tuk je nositelem chuti i křehkosti a jeho kvalita se zásadně odráží v kvalitě těsta. Jedním z ukazatelů nekvalitního rostlinného tuku je vysoký obsah transmastných kyselin, které vznikají při průmyslovém ztužování olejů, použije-li se špatná technologie. Mají prokazatelně nepříznivé dopady na lidské zdraví, mezi které patří kornatění tepen, růst hladiny „zlého“ cholesterolu v krvi, riziko cukrovky druhého stupně a další. Chlazené Listové těsto Sláma a mražené Listové těsto Nowaco s názvem Dobroty babičky Kláry obsahovaly takové množství transmastných kyselin, že by v mnoha státech nesměly vůbec přijít do oběhu.

Na rozdíl od jiných zemí, například Rakouska či Dánska, neexistují v Česku žádná legislativní opatření, regulující obsah těchto látek ve výrobcích. „Jako v případě našich dřívějších testů jedlých rostlinných tuků a oplatek a hořických trubiček, i zde se ukazuje, že existují výrobci, kteří rizikové tuky ve svých recepturách používají. Zavedení legislativních limitů by tedy dávalo smysl i v Česku,“ podotýká Daniel Pavlis a dodává: „Oslovili jsme v této věci příslušné úřady, ale bez úspěchu.“

dTest se zajímal také o obsah nasycených mastných kyselin v testovaných výrobcích. Za jednu z nejhorších je považována kyselina palmitová, nejvíce obsažená v palmovém oleji. Právě ten uvádělo několik výrobků ve složení na prvním místě. Všechna testovaná těsta obsahovala kolem 50 procent nasycených mastných kyselin v použitém tuku, což nasvědčuje tomu, že palmový olej používají i výrobci, kteří o jeho přítomnosti na obalech těst mlčí. Největší množství nasycených mastných kyselin ve 100 gramech výrobku obsahovalo Listové těsto chlazené z Penny.

Vítězem testu je korrekt Listové těsto na pečicím papíru z Globusu. „Mimo jiné jako jediné z rozválených těst netají, jaké konkrétní tuky a oleje obsahuje. Bohužel totiž platí, že z obalu většiny testovaných produktů se zákazník nedozví všechny důležité údaje, jako je obsah tuku ve sto gramech výrobku, druh použitého tuku či obsah nasycených mastných kyselin,“ uzavírá Daniel Pavlis.

Převzato z tiskové zprávy dTestu

Reklama
SDÍLET