Letní rozhovor s prozaičkou Evou Tvrdou o nové tvorbě i lásce k Ostravě

Vážení čtenáři přinášíme vám letní rozhovor s prozaičkou Evou Tvrdou. Povídali jsme si o nově vznikající knize, inspiraci k psaní i vztahu k Ostravě.

V současné době vychází na vašich stránkách i magazínu i-Senior  váš seriál Slavné detektivky, který čtenáře provází dějinami nejlepších detektivních románů. Co bylo prvotním impulzem k zmapování slavných detektivek?

Všeobecně mám ráda dějiny, je zajímavé vidět věci v souvislostech a ta souvislost se ukáže v čase, proto mě dějiny fascinují. A protože mám ráda i román, zajímám se samozřejmě i o dějiny románu. Součástí dějin románu jsou také dějiny tzv. pokleslých žánrů, mezi něž je řazena i detektivka. Jako čtenářku mě detektivka baví, detektivku psali a píší i velmi cenění literáti, takže je to žánr zvláštní. První detektivku, byla to sice jen povídka, ale detektivka to byla, napsal v roce 1841 Edgar Allan Poe. Je to už téměř dvě stě let a po celou tuto dobu se detektivka těší velké čtenářské oblibě. Navíc zakladatel detektivního žánru Poe patří ke světové literární špičce. Je to opravdu pokleslý žánr? Detektivka je pro mě velmi zajímavá a já doufám, že se mohu o své poznatky podělit, snad se najdou čtenáři, které to taky zajímá. Navíc se pokouším v současné době psát detektivku, takže vše souvisí se vším.

Můžete nám prozradit, na čem nyní pracujete?

Zdroj: Eva Tvrdá
Zdroj: Eva Tvrdá

Kniha, kterou teď píši, má název Mrtvou neměl nikdo rád. Chtěla jsem dát tímto názvem jednoznačně najevo, že jde o detektivku. Na této práci mě trochu zneklidňuje to, že ji nemohu dávat k dispozici ani ve zlomcích jako čtení na pokračování. Detektivka by měla být zveřejněna naráz. Tak aspoň paralelně píši na pokračování onen seriál o slavných detektivkách. Je zvláštní, jak jsem si jako autorka čtení na pokračování oblíbila. Jsem moc ráda, že mám na i-Senioru čtenáře, moc je tímto zdravím a děkuji jim za přízeň!

Tuším, že žánr detektivky je ve vaší tvorbě novinkou. Co vás vedlo k rozhodnutí napsat detektivku?

Mám detektivky ráda. A taky mě baví to, že ač je detektivka pokládána za pokleslý žánr, řada vynikajících autorů 20. století detektivky psala. Můžeme začít třeba u našeho Karla Čapka, který napsal řadu detektivních povídek, a skončit můžeme třeba u Umberta Eca, jehož nejslavnější dílo Jméno růže je také detektivka. Vždycky jsem chtěla zkusit napsat detektivku, je to sázka do loterie, detektivka nemůže být jen tak trochu, buď to vyjde, nebo ne.

Inspirujete se při současném psaní detektivky Mrtvou neměl nikdo rád právě z historie? Myslím tím z cyklu Slavných detektivek, ve kterém úchvatným způsobem představujete slavné literární detektivy a rozdílnost v jejich vyšetřování.

Myslím si, že se historií detektivního žánru příliš neinspiruji, chci vytvořit svou vlastní detektivku. Mě historie hodně baví, i historie žánrů, nehledám tam však tentokrát inspiraci, spíš jsem v případě svojí nové knihy zvědavá na to, co napíši, jestli se to bude dát někam zařadit.

 Termíny mohou být pro autora stresující, přesto bych se rád zeptal, zda nám odhalíte, na kdy vydání nové detektivky plánujete?

Ty termíny… Od Pandořiny skříňky jsem opatrná. Dřív jsem byla schopná velmi dobře odhadnout, kdy knihu dopíši a jak dlouho potrvají práce na jejím vydání. Po Pandořině skříňce, která mě opravdu hodně potrápila, už nemám odvahu sdělit termín. Ale jakmile bude v dohlednu, mileráda ho čtenářům i-Senioru sdělím. Určitě se mohou těšit na nějakou soutěž o jeden z prvních výtisků mojí připravované knihy.

  Netajíte se láskou k Ostravě. V čem je pro vás Ostrava inspirující?

Abych řekla pravdu, v současné době po tom, čím mě Ostrava tak přitahuje, pátrám. Vím, že ji mám ráda, moc ráda, ale proč, to mi tak úplně jasné není. Detektivku, kterou teď píši, jsem zasadila do Ostravy, protože cítím vůči Ostravě vnitřní dluh. Moje první pokusy o literaturu se v Ostravě odehrávaly, zápasila jsem před lety s mnoha protichůdnostmi právě v souvislosti s mojí drahou Ostravou. Když člověk vyjede za hranice moravskoslezské, zjistí, že Ostrava je strašák, je to synonymum pro primitivnost, špínu, buranství, nevzdělanost, alkoholismus, hrubost – ten výčet negativních pocitů okolního světa by mohl pokračovat snad do nekonečna. Mně je v Ostravě dobře. Ostravská divadla jsou v umělecké úrovni na špičce, vidět všechny výstavy výtvarných děl během celého roku je pro laika téměř časově nemožné, stejně tak se nedají stihnout všechny koncerty a festivaly vážné hudby, Dolní oblast Vítkovice přitahuje více turistů než jakákoliv jiná česká památka, samozřejmě kromě Pražského hradu, a mohla bych ve výčtu dlouho pokračovat, protože kultura v Ostravě má mnoho a mnoho vrstev. Přesto jsme pro okolí primitivní špinaví burani. Nezbývá než to stigma přijmout. Jsem primitivní špinavá buranka. No a co? Když jsem žila v Čechách, budila jsem hrůzu: Ty jsi z Ostravska? Ty se tam nebojíš? Jak tam můžeš žít? Jsem z Ostravska. Nebojím se tady. Žiji tady ráda. Proč tomu tak je, po tom teď pilně pátrám. Snad se k něčemu dopracuji a podaří se mi to prostřednictvím hrdinů své nové knihy i sdělit.

Za rozhovor děkujeme paní Evě Tvrdé.

Reklama
SDÍLET