Civilizace nemá ráda ticho a tmu. Vše, co je civilizované, je světlé, přehledné a ozvučené.
Vznik čehokoliv, včetně života, souvisí však s tichem a tmou. I civilizace vznikla z ticha a tmy, v nich se zrodila touha po světle a řádu.
Jedna ze starých čínských pravd říká, že čím větší líc, tím větší rub. Civilizovaný člověk ve své touze po světle rub přehlíží, chce vidět jen líc. Jenže rub se, v rámci rovnováhy a harmonie, ohlásí razantně sám. Moudří jdou proto rubu vstříc. Opouštějí světlo a hluk civilizace a uchylují se do říše ticha a hlubokých stínů.
Zdrojem moudrosti byl ve střední Evropě od pradávna hluboký, tichý a voňavý letní les. V jeho stínech číhají tajemství, která v civilizovaném člověku otvírají bezbřehé a leckdy temné fantazie. Kroky tlumené hebkým mechem, nebe zastřené korunami stromů, ticho násobené občasným zpěvem ptáka a srdce svírané neznámem. A uprostřed hlubokého lesa lesní jahody. Červené jako krev a sladké jako… Jahody byly vždy považovány za královské ovoce a za ovoce lásky. Vědecké rozbory potvrdily v jahodách přítomnost látek, které mají pozitivní účinek na tvorbu testosteronu, podporují krevní oběh v pohlavních orgánech a podporují i metabolizmus a také pomáhají při léčbě srdce.
Lesní jahody, ticho a tajemství lesa, čistý a silný vzduch…
Léto budiž pochváleno! A jahody, obzvlášť ty lesní, též.
