Láska?

Na parkovacím místě podzemní garáže ladně přistálo bílé sportovní autíčko. Vystoupila z něj štíhlá dlouhovlasá blondýna, mladá a krásná.  Její dlouhé nohy sevřené do černých elastických kalhot a vysokých holínek přitahovaly pohledy. Žádostivé, obdivné, pohoršující, žárlivé i pobavené. Její zlatá hříva zářila, upravené ruce udivovaly, dokonalý make-up tajil dech.

Cvak. Blondýna stiskla knoflík dálkového ovládání centrálního zamykání svého autíčka. Auto vesele zablikalo a mladá žena se zlatou hřívou na hlavě, zlatavou bundičkou na sobě a zlatou platební kartou v kabelce zamířila k výtahu, který ji měl vyvézt k luxusním obchodům.

S vděčností myslela na svého starouška, který jí dopřával vše, oč si řekla.

Láska?

V bufetu ve druhém poschodí seděl velmi unavený muž a srkal silný slepičí vývar. Nebylo mu dobře. Celou noc strávil v baru, firemní večírek nabral veselé a divoké tempo a on mu milerád stačil. Teď byl na dně. Srkal polévku, mžoural očima a myslel na to, že by měl jít domů. Za ženou a za dětmi.

Láska?

Mezi obchody se potulovali dva, ona a on. Bylo jim patnáct a chodili po obchodním centru půl hodiny, než se jim náhodou do sebe zaklestily ruce. Drželi se naoko nedbale, v hloubi trvale a tvářili se samozřejmě.

Láska?

V podzemním supermarketu stála mladá maminka nad nákupním vozíkem s kostkou másla v ruce a zoufale přepočítávala cenu zboží ve vozíku. Opravdu to máslo potřebují?

Tříletý chlapeček vedle vozíku ji tahal za bundu a brečel: „Já chci bonbónkýýýý…“

Roční holčička seděla ve vozíku a spokojeně žmoulala rohlík.

Mladá žena vrátila kostku másla do regálu.

„Já chci…,“ spustil nanovo chlapeček.

Mladé ženě došla trpělivost.

„Bonbonky jsou fuj,“ pronesla rezolutně.

Chlapeček se zarazil.

Na chvíli zmlkli a měřili se vzájemně pohledem. Žena hleděla na svého caparta přísně a malý k ní vzhlížel se svěšenými koutky úst.

Podala mu ruku.

Jemně potáhl nosem a vyslal svou dlaň do matčiny.

Láska?

Dobře vystylovaný mladík se hrdě nesl k fitness. Jeho ideálně vytvarovaná svalová hmota oděná do značkového oblečení a ošetřená značkovou kosmetikou se chvěla blahem. Mladík myslel na noc, během níž provozoval sex se svou dívkou. Dobře vystylovanou, s ideálně vytvarovanou svalovou hmotou, kterou, omámen vůní značkové kosmetiky, vyloupal ze značkového oblečení a pak vášnivě obšťastnil.

Láska?

Kyprá květinářka opatrně rosila květiny v chladničce. Něžně odtrhávala uvadající květy a lístky a dychtivě vybírala nejskvostnější kousky, které chtěla uvázat do velké kytice. Květiny se podřizovaly jejím rukám, stonky se k sobě vinuly snad samy a kyprá květinářka se líbezně usmívala.

Láska?

Před nákupním centrem seděl poslušně velký rezavý pes. Sledoval postavy vycházející ze dveří, jež se automaticky otvíraly a zavíraly. Jeho trpělivost snad neměla konce.

Náhle jeho psí srdce poskočilo. Dveřmi prošla známá postava a zamířila k němu. Vyskočil a netrpělivě zahrabal nohama. Olízl se a jeho oči zazářily.

Láska?

Ve frontě před směnárnou čekal muž středních let. Jeho oči se smály. V Alpách konečně napadl sníh. Dnes smění koruny na eura a zítra hurá na lyže. Čerstvě zasněžené vrcholky velehor mu zářily v hlavě jako maják.

Láska?

Stárnoucí muž ve vytahaném svetru postávající u stánku s knihami vytáhl z kapsy svůj mobil a zkontroloval došlou poštu. Jedna z adres u doručených mailů ho rozrušila. Rychle kliknul na zprávu a zatajil dech.

Přijdu, přečetl si.

V hrudi se mu rozlilo teplo a vrásky v obličeji se zjemnily.

Láska?

V obchodě s textilem se tělnatá žena přehrabovala v pánském prádle a vybírala to, které jí připadalo jako nejvhodnější pro pobyt v nemocnici. V očích se jí občas blýskla slza. Pokaždé ji setřela a zapudila černé myšlenky. Její manžel zase bude v pořádku. Musí. Prostě musí.

Láska?

U obrovské prosklené stěny vedle restaurace stál starý muž a hleděl směrem k obrovskému industriálnímu areálu. Součástí areálu byly vyhaslé vysoké pece. Kdysi u nich pracoval, pral se s ohněm a kovem a vítězil. Pece už ale dávno vyhasly, je z nich muzeum. V mysli starého muže však pece stále hoří, dobrotivě, životadárně a spolehlivě. Muž dojatě hleděl na rezivějící průmyslové panorama a procházel se čtyřiceti lety svého života. Vyděšený učeň, statný sebevědomý machr, zralý respektující muž, stárnoucí vyznavač ohně a práce.

Láska?

Mladý dobře oblečený muž zamířil k jezdícím schodům. Dychtivě spěchal. Věděl, že z nastávající hodiny nechce promarnit jedinou vteřinu. Čekala ho schůzka, ze které chtěl vytěžit maximum.

Vyjel po schodech do druhého patra. Cítil, že se mu zrychluje tep.

V luxusní restauraci na něj čekal prošedivělý muž.

Pozdravili se.

Dva muži, jeden obor, měření sil.

Staršímu z nich zazvonil mobil.

„Promiňte,“ sdělil mladému muži naproti sobě a přiložil mobil k uchu.

„Ahoj,“ řekl muž do mobilu a jeho obličej se rozzářil.

„Jasně, že přijdu, těším se,“ usmíval se a naslouchal.

Mladší muž hltal každé jeho slovo. Cítil vzrušení. O muži naproti sobě věděl, že vede složitý život. Manželství, tři dospělé děti, z toho jedno postižené. Dcera. Dcera s tělem pětadvacetileté a s mozkem čtyřleté. Vybudoval firmu, postavil dům, ve svém oboru patří ke špičce.

Kdo by tomuhle muži zazlíval milenku?

Dohovořil a položil mobil na ubrus.

„Petra,“ řekl a usmál se.

„Petra?“

Mladší muž ztuhl.

Něhu v obličeji jeho společníka nerozzářila vášnivá milenka, ale mentálně retardovaná dcera.

Mladík intenzivně cítil, že nahlédl do neznámé dimenze.

Láska.

Povídka Evy Tvrdé
www.evatvrda.cz

Reklama
SDÍLET