Kvítek karmínový a bílý

Londýn 2. poloviny 19. století, prostředí nejnižších i nejvyšších společenských vrstev jsou pozadím románu Kvítek karmínový a bílý, jehož autorem je Michel Faber. I když vlastně místo a čas nejsou v tomto případě ani tak pozadím, ale spíše velmi důležitou součástí celého příběhu.

Za hlavní hrdinku lze považovat Sugar, prostitutku, která udělá vše, za co ji klient zaplatí, ale dokáže to udělat tak, že je klient přesvědčen o tom, že to dělá s radostí a rozkoší.

Jejím mužským protějškem je William, bohatý dědic parfumářského impéria. Setkáváme se i Agnes, Willimavou ženou, jeho bratrem, ale i prostitutkami či služkami. V románu se osudy všech podivuhodně protínají a žádná situace či popis nejsou zbytečné. Vše spolu souvisí a nakonec zapadne do jednoho kompaktního celku.

Není to laciná červená knihovna, kde se padlá žena šťastně provdá za svého zákazníka a začne žít ctnostným životem. Je to silný příběh, který je řemeslně dokonale zpracován a ve kterém prostě nebude moc jinak než fandit jeho hlavní hrdince – prostituce.

Román je to co do obsahu velmi rozsáhlý, ale tak Vás pohltí, že se těm devíti stem stránkám prostě neubráníte. Ani jedna věta není přebytečná.

Hrozně dlouho jsem nečetla takový román. Román, kde jsou krásně vykreslené všechny zúčastněné postavy, kde se dokážete nořit do londýnských ulic 19. století a kde vidíte stejné situace z několika úhlů pohledu. Prostě jsem na jednou místě a jste chvílemi jedním z hrdinů. 

Rovněž mě potěšilo, že celý román je psán z pohledu autorského vypravěče(Er – forma), který je vševědoucí a proniká do mysli všech hrdinů. V přemíře současných knížek, které jsou psány hlavně z vnitřního pohledu hridnů, to bylo pro mě příjemným osvěžením.

Londýnské zapadlé uličky v chudinských čtvrtích, které čpí bahnem, špínou a smradem jsou stavěny do ostrého kontrastu životního prostředí bohatých vrstev v luxusně vybavených sídlech, jejichž jedinou starostí je to, jestli je služebnictvo dostatečně vychované, večírky opulentní a chování ve společnosti přijatelné či nikoliv. Rozsáhlé popisy prostředí, ať už exteriérů či interiéru, tak tvoří nedílnou součást dobového života, ale i charakteru hrdinů.

Pro knihomoly, kteří mají rádi klasické romány, je Kvítek ideálním vánočním dárkem. Knížku jsem přečetla až moc rychle a nejraději bych se do ní pustila znovu.

„Když se dveře zavřou, Sugar nějakou chvilku leží bez hnutí, kdyby se snad William vrátil. Pak pomalu přehodí nohy přes pelest postele, opře se chodidly o nepovědomou podlahu a vstane. Notně pomačkaná košilka ji spadne přes prsa. Zamyšleně si ji dlaněmi uhladí a bleskne ji hlavou, zda Williamovo chvástání, že myslel na „všechno“, zahrnuje i něco jako žehličku. Kousek po kousku se zase oblékne. Z taštičky vytáhne malý kartáč na šaty, vykartáčuje si sukně, které nakonec vypadají k světu. Vymění kartáč za zrcátko, trochu si upraví vlasy a ze suchých rtů si slupne jednu dvě šupinky kůže, načež odejde z ložnice.“

Vydalo nakladatelství Argo.

 

Reklama
SDÍLET