Konečně květen!

Nejkrásnější měsíc v roce hýří barvami a vůněmi, poráží zimní šeď, nechává zářit život v jasných barvách a vytváří podmínky pro lásky čas.

Pátý měsíc v roce má český název květen teprve dvě stě let. V roce 1805 ho poprvé použil Josef Jungmann, když překládal z francouzštiny Chateaubriandovo dílo Atala.  Slovo květen v něm nahradilo starší název máj, který pocházel z latiny a dodnes označuje pátý měsíc ve většině jazyků. Nějakou dobu trvalo, než se květen v češtině uchytil. Užívání označení máj ještě v 19. století dokládá i název jednoho z nejslavnějších děl české literatury, Máchův Máj z roku 1836. Dnešní čeština označení máj ještě užívá, ale vnímáme ho jako zastaralé nebo poetické.

A jaké nabízí květen počasí?

Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – vyženeme kozy v háj. Tato velmi stará a velmi známá pranostika nás vyhání do přírody, která naplno rozvíjí své bujné síly. Většina pranostik chce však mít máj mokrý a chladný: Studený máj – v stodole ráj. Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají. Suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj. Májová vlažička – naroste travička, májový deštíček – poroste chlebíček. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Jestli v máji neprší, červen to dovrší. V máji hřímoty nedělají trampoty. Když se v máji blýská, sedlák si výská.

Meteorologie vidí květen jako období, v němž se poměrně rychle zahřívá evropská pevnina, ale oceán se zahřívá pomalu. Během zimy je oceán teplejší než pevnina, v letním období je tomu naopak. Tyto rozdíly se projeví v rozložení tlaku vzduchu: nad chladnějším oceánem se tlak zvyšuje a nad teplejší pevninou se snižuje. Tato nerovnováha má za následek proudění chladnějšího oceánského vzduchu nad kontinent. Pokud se v květnu kontinent příliš neprohřeje, nehrozí prudký nástup a delší trvání přílivu vlhkého vzduchu v červnu a červenci. Tedy: studený a vlhký květen přináší teplý a suchý červenec, teplý a suchý květen je předzvěstí studeného a vlhkého července. Toto zobecnění nemá stoprocentní platnost, většinou se však projeví.

V květnu nemůžeme opominout jedny z nejslavnějších postav českých pranostik, ledové muže. Jejich jména jsou Pankrác, Servác, Bonifác a připomínají se ve dnech 12. – 14. května: Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.

O původu pranostik o ledových mužích není mnoho známo. Existují domněnky, že pranostika není původní, že se do češtiny dostala přenesením z polského nebo německého prostředí. Jedna z polských pranostik označuje výše jmenované muže jako zlé pro zahrady, české pranostiky hovoří o mužích ledových. První, kdo vyslovil „ledovou“ teorii, byl německý meteorolog H. W. Dove v roce 1836.

Ledoví muži u nás zdomácněli díky popularizaci formou přednášek a lidových kalendářů a také díky zkušenostem. Zahradníci a zahrádkáři si i dnes na ledové muže dávají pozor. V našich klimatických podmínkách vysazuje choulostivé letničky a sazenice před 15. květnem jen nezkušený amatér. Jedna zkušenost s poničenou výsadbou zaručí ledovým mužům respekt i u věčných optimistů. Do 15. května můžeme očekávat mrazíky, které sazenice a letničky zničí.

Meteorologie nemá v příčinách květnových mrazíků úplně jasno. Přičítaly se na vrub praskání ledu v severních oblastech, měsíčním nocím, dlouhodobému bezvětří. Příčiny této pravidelné výrazné změny charakteru počasí nebyly dosud uspokojivě vysvětleny.

Každopádně svatá Žofie, kuchařka ledových mužů, nám 15. května zajistí, že léto a s ním sazenice a letničky už nejsou v ohrožení!

Eva Tvrdá

Reklama
SDÍLET