Měsíc duben dostal v češtině pravděpodobně název podle kvetoucích dubů. Výčet užitečnosti dubů je dost obsáhlý na to, abychom uvěřili, že naši předkové měsíc duben pojmenovali právě podle doby květu této dřeviny.
Duby jsou, pokud jde o kvalitu dřeva, jedny z nejdůležitějších stromů severní polokoule. Dubové dřevo se používalo na výrobu trámů, podlah, nábytku a v neposlední řadě i na výrobu sudů. Dubové plody, žaludy, jsou důležitou složkou potravy mnoha druhů zvěře a dubová kůra má významné místo v léčitelství. Řada předkřesťanských kultur uctívala dub jako posvátný strom.
Třetina dubna je pryč a na mnoha místech v českých zemích je za okny pořád ještě více sněhu než květů. Měly by vykvést lísky, břízy, olše, topoly… Stihnou to?
Staří Římané označovali náš duben pojmem aprilis a byl to pro ně druhý měsíc v roce. Jeho název byl odvozen od slova aperire, což znamená otvírat. Druhý měsíc v roce otvíral jarní přírodu.
A jaké počasí je pro tento měsíc typické? Aprílové. Podle dlouhodobých měření je měsíc duben měsícem s nejnižším průměrným tlakem vzduchu. S tímto jevem řada meteorologů spojuje nestálost dubnového počasí. Ta se projevuje náhlými ochlazeními, nárazovitým větrem, velkou průzračností vzduchu a rychlými změnami mohutné kupovité oblačnosti. V dubnu se obyčejně prudce střídají přeháňky deště, sněhu nebo krupek s kratšími nebo delšími obdobími vyjasnění, kdy je sluneční svit již příjemně intenzivní.
Poláci vidí apríl jako měsíc, v němž se potká zima s létem. Výsledkem tohoto setkání je boj kdo s koho. Letošní vývoj počasí nám sice naději na vítězství léta téměř upírá, ale musíme doufat, že i letos léto bude mít dost sil k tomu, aby zimu v dubnu porazilo.
České pranostiky v dubnu rozhodně počítají se sněhem:
Březen – za kamna vlezem; duben – ještě tam budem. Sníh dubnový jako mrva pohnojí. Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen zasněžívá. Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Podle dlouhodobých měření je v průměru měsíc duben posledním měsícem sněžení. Výjimkou je jižní Morava, kde většinou končí sněžení koncem března. S růstem nadmořské výšky se pak datum posledního sněžení posouvá dál do dubna. V některých horských oblastech sněží běžně i v květnu, v roce 2005 sněžilo na českých horách dokonce ještě 8. června a sníh se několik hodin udržel.
Sníh je velkým tématem předjaří a počátku jara roku 2013. Příroda má letos na jaře zpoždění, duben má co dohánět. Snad nás stihne přesvědčit o tom, že ho naši předkové pojmenovali opravdu výstižně.
